Nabitá města budou mít zásadní význam pro snížení budoucí poptávky fosilní energie a emisí skleníkových plynů.

 

Problém: Úspěch omezení změny klimatu v důsledku emisí skleníkových plynů (GHG), bude záviset na závazku měst, protože do roku 2030 – 5 miliard lidí (70% světové populace) bude žít ve městech, což znamená 75% z celkové spotřeby energie a 70% celosvětových emisí skleníkových plynů. V roce 2030 se celková produkce elektrické energie zvýší o 60%, a to díky růstu počtu obyvatel. Dnes je 80% z celkového množství dodané energie založeno na fosilních zdrojích energie, což je ekvivalent 36 – 39 giga tun emisí CO2 v současném scénáři roku 2030.

 

Řešení: Potenciální emise skleníkových plynů z měst, může být snížena plným nabitím nejnáročnějších sektorů ve městě a prováděním opatření s vysokou účinností pro mobilitu, budov a průmyslu. Nabídky a poptávky po energii lze optimalizovat a harmonizovat prostřednictvím ICT řešení a dodávky elektřiny tak transformovat na nulové emise uhlíku s maximální účinností pro přenos a distribuci energie.

 

Obchodní případ

  • Je inteligentní a komplexní. Propojení poptávky po energii a dodávky ICT poskytuje možnost optimalizovat a harmonizovat výkon všech komponentů energetického systému. To poskytuje základ pro inovativní obchodní modely (např. místních čistě technických malých a středních podniků) a nadnárodní i občanské angažmá v optimalizaci jejich energetické náročnosti. Integrovaný přístup bude mít přímý dopad na všechny související komponenty energetické soustavy a poskytne příležitost využít „průřezový“ efekt mezi jednotlivými složkami. 
  • Poskytuje několik řešení. Přechod na města s nulovými emisemi uhlíku má mnoho dalších výhod. Zlepší kvalitu ovzduší a zároveň sníží složitost infrastruktury, což vede k větší pružnosti, pokud jde o technická zařízení (např. žádné další fosilní paliva infrastruktury potřebné paralelně na elektřinu)a snížení investic i nákladů na údržbu. Toto řešení také umožňuje vyplnit mezery v nabídce a poptávce v rozvojových zemích tím, že posílí obchodní modely distribuované budované-elektřiny. 
  • Je k dispozici právě teď. Zhruba 75% z celkového potenciálu snižování emisí tohoto konceptu může být pokryto stávajícími technologiemi a službami, jako jsou tepelná čerpadla, LED, elektro-vozidla, skladování, inteligentní sítě systémů, obnovitelné zdroje energie a další.

 

Nabitá města směrem k nulovým emisím

 

Časová osa

Duben 2014

Koncepce rozvoje. Definovat metodiku elektrifikování města k nulovým emisím:

 

  • Nářadí technologických řešení a požadavky na politiky.
  • Metodika diagnózy k vyhodnocení města.
  • Rámec pro přizpůsobivé provádění plánu.

 

Září 2014

Určení projektu. Bude označeno pět potenciálních měst, definovány klíčové zainteresované strany a modely spolupráce. Vybráni boudou z různých prostředích trhu s energií: rozhodnutí o přístupu, investičním rozsahu a snadnosti implementace (politika, technologie) bude součástí procesu identifikace.

 

Červenec 2015

Nastavení jednotlivých implementačních plánů pro každého účastníka.

 

Červenec 2020

Výběr dalších 15 měst a zavedení prováděcích plánů + dopad a sledování pokroku.

 

Nabitá města směrem k nulovým emisím - 2

 

K umožnění

  • Politika. Závazek starostů a městských rad.
  • Partnerství. Zapojit místní / regionální zainteresované strany.
  • Povědomí, budování kapacit, vzdělávání. Podpora široké veřejnosti.
  • Data a technologie. Dostupnost a zralost technologií.
  • Partnerství. Podporovaná spolupráce v rámci odvětví a vlád.
  • Finance. Zvýšit transparentnost nákladů / přínosů energeticky účinných a / nebo nízkouhlíkových technologií. Rozvíjet finanční modely, které podporují inovativní technologie a obchodní řešení.
  • Regulace. Inteligentní využití (místní) energie vyžaduje regulační rámce, které se hodí na decentralizované energetické systémy.
  • Partnerství. Spolupráce s iniciativami a organizacemi, včetně WBCSD v oblasti energetické účinnosti v budovách 2.0, udržitelné mobilitě 2.0, městské iniciativě týkající se infrastruktury, vodních řešení a městských iniciativ v zemědělství.

 

Překážky

  • Vysoce technologická, institucionální a regulační složitost všech tří oblastí (spotřeba energie, napájení a ICT) mohou způsobit zaváhání, které by se dotklo všech oblastí najednou. Je zde nedostatek porozumění vzájemných vztahů systémových prvků.
  • Absence pobídek pro optimalizaci a investici. Nízké ceny uhlíku a lobbistické aktivity mohou povzbudit průmysl ke spalování fosilních paliv. Investice do energetické účinnosti rovněž vyžadují počáteční náklady a může mít delší dobu zpětného vyplacení.
  • Nedostatečná infrastruktura, nevyzrálé technologie a znalostí.
  • Nedostatek standardizace IT systémů. Stávající řešení ICT zabraňuje kompatibilitě systémů / technologií. Infrastruktura musí být nainstalována, tudíž bude vyžadovat značné investice.
  • Nedostatek znalostí technologií a doby amortizace / návratnosti investice na úrovni města. Nutnost transformování mobility a budov, může tudíž dojít k riziku zastavení majetku.

 

Relevantní prioritní oblasti
Změna klimatu