Zachycování a ukládání uhlíku je životaschopná strategie zmírňování současných i budoucích emisí z fosilních paliv.

Do roku 2020, poskytnout lepší chápání role Zachycování a ukládání uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS), skutečné změny v uznávání CCS ve vnitrostátní a mezinárodní politice a v ideálním případě Investiční rozhodování v konečném znění (Final Investment Decision – FID) na alespoň jeden hlavní pro-ziskový projekt.

Ne více než 1 bilion tun uhlíku může být v důsledku lidské činnosti uvolněno, máme-li omezit oteplování na 2° C, což je současným globálním cílem. Výrazné přesáhnutí tohoto množství kumulativních emisí představuje nepřijatelné riziko pro klimatický systém. Aktuální kumulativní emise nyní stojí na ~ 570 miliard tun uhlíku, a očekává se že budoucí poptávka po fosilních palivech bude pravděpodobně mít za následek jeho překročení. Zmírnění přístupu k energii se snaží doplnit globální energetický systém s čistou energií nebo efektivnější spotřebou energie. Ačkoliv jde v obou případech o důležité cíle, tyto akce nemají řešit emise ze stávajících a budoucích fosilních paliv, které budou i nadále splňovat základní globální poptávku po energii po většinu tohoto století. Toho lze dosáhnout pouze zachycením CO2 u zdroje a geologickým uložením. Nasazením CCS – se v raném zaměření na rozsáhlé demonstrační technologie v uhlíku zintenzivní (vzniknou) úspory – jde o hru měnící se v kontextu skutečného snižování celosvětových emisí. Přesto je CCS v politických kruzích často jen “chudým příbuzným” mezi ostatními dobře financovanými a populárními iniciativami. Jeho rozhodující úloha zmírňování je někdy špatně chápána, nebo nesprávně sdělena do té míry, že do dnešního dne není v důležitém odvětví elektrické energie jediný projekt velkého měřítka. Pouze hrstka projektů je ve vývoji pro průmyslové aplikace.

I když je tato technologie dobře prozkoumána a zahrnuje celou řadu vyspělých dílčích technologií, které jsou v současné době v provozu v ropném a plynárenském průmyslu, integrace, infrastruktura a zkušenosti chybí. Z tohoto důvodu, první implementace, přesto že jsou možné z technologického a strojírenství hlediska, budou dražší než jejich pozdější nasazení.

 

Obchodní případ

CCS je čistá technologie snižování CO2 s jediným důvodem a to snížení emisí. Jako taková spoléhá zcela na systém politiky výstavby v rámci spuštění nezbytné investice. To má obvykle za následek dostatečně vysokou cenu uhlíku, pověření nebo nějaký druh standardu.

Očekává se, že časem vlády zavedou programy, které vyžadují CCS, jež následně povedou k masivní technologické, politické, právní a infrastrukturní dráze, které mají být nyní realizovány. Tento přípravný krok povede k širokému nasazení, jež bude vyžadovat financování z veřejných zdrojů a počáteční rozvoj politiky k přilákání developerů velkých projektů. Pokud tyto kroky nebudou přijaty již nyní, mohla by být budoucí dodávka energie narušena, protože vlády se ocitnou v situaci, kdy vynutí zavedení CCS na společnosti, které na to nejsou plně připraveny.

Několik pokusů jak řídit politiku ve směru CCS již bylo učiněno. Nejnovější příklad se nachází v EU skrze NER300, mechanismus financování spojený s EU ETS. V roce 2008/9 byla cena uhlíku v EU € 20-30 a dostupných finančních prostředků v CCS bylo na 6-9 miliardy €, mnoho projektů tak bylo na obzoru. Následný propad cen uhlíku se odrazil v ústupu developerů.

Zachycování a ukládání uhlíku

Časová osa

Současnost

  • Vytvořit tým obchodního řešení CCS spolu s dalšími spolupracovníky.

 

Vyhledat klíčové členy s dlouhodobý zájmem rozvoje CCS.

 

Určit a navázat partnerství.

2015-16

  • Rozvíjet současné komunikační zázemí, nebo (znovu) použit existující materiál.
  • Identifikovat cílové země a potenciální zájem brzkého uskutečnění demonstrace technologií CCS.
  • Návrh politické cesty.

2018

  • Hlavní úsilí v prosazování.

2020

  • Zájem projektu a FID.

 
Zachycování a ukládání uhlíku - 2

 

K umožnění

  • Formování partnerství. Je potřeba vytvořit synergií s organizacemi zaměřenými na CCS.
  • Hledání šampionů. Identifikace klíčových politických osobností, vysoce postavených jedinců, atd., kteří podpoří potřebu CCS a ztotožní se s ní.
  • Financování. Hlavní mechanismy financování, jako je například GCF, je třeba zaměřit na CCS a budování klíčových měřítek kolem financování.
  • Propojení s národními a mezinárodními politickými činiteli. Zpočátku se zaměřit na budování porozumění a vytváření „touhy“.

Překážky

Informovanost

  • Nedostatek pochopení kritické role CCS.
  • Převládající názor, “nebude fungovat”, nebo “nebylo testováno”.
  • Vnímáno jako obtížně realizovatelné s komplexními politickými požadavky.

Risk / Odměna

  • CCS vyžaduje absolutní přesvědčení, že dlouhodobý rámec politiky bude na místě, jelikož zde nejsou žádné vedlejší přínosy z projektu CCS, jde výhradně o sníží emisí CO2.

Peníze / Financování

  • Náročné na kapitál, a to zejména na počátku projektů, které musí být součástí základní infrastruktury.
  • Po vybudování bude vyžadovat průběžné finanční náklady pro kýženou redukci, včetně energetické sankce.

 

Relevantní prioritní oblasti
Změna klimatu