Byl jsem dlouhou dobu v zajetí tvrzení, že nadměrná těžba dřeva může za rychlý úbytek pralesů v rovníkové Africe. První pochybnost se mi vloudila po návštěvě přístavu Matadi v Kongu v roce 2008.

Přístav Matadi  je situován v ústí řeky Kongo, v zálivu, 150 km od Atlantického oceánu. Vzhledem k poplašným zpávám z medií  o nadměrné těžbě jsem chtěl odobně vidět  přístav, kterým toto obrovské vytěžené množství dřeva opouští Kongo. Protože export není jinudy možný očekával jsem ohromný sklad a výkonné překladiště. Na požádání mě velitel přístavu přiděl majora policie s autem, aby mi sklad dřeva ukázal. Major se později ukázal jako velmi odvážný a doprovázel mě i do totálně zničené části přísravu.

Při prvním okruhu přístavem jsme projeli kolem skladu a dřevo jsem vůbec nepostřehl. Po mém dotazu jsme se museli vrátit zpět. Odhadem ve skladu nebylo více než 80 klád, volná pohozených na hromadě v blátě. Nakládka probíhala pomocí vysokozdvižného vozíku, který kládu cca 4m nadzvedl a pomocí bagru ji s rachotem strčili do lodi. V přístavu nefungoval jediný přístavní jeřáb. Jak jsem z přístavních dohumentů zjistil v roce 2007 prošlo přístavem Matadi cca 800 000 m3 surového dřeva.

Řeka Kongo je po Amazonce druhá nejvodnější na světě. Její průměrný průtok činí 44 000 m3/sec. Buhužel je mezi Kinshasou a přístavem Matadi nesplavná. Na přibližně 400 km svého toku spadá o 270 metrů. V oblasti Inga tvoří řeka známé Livingstonovy peřeje. Veškeré zboží, tedy i dřevo, je třeba v Kinshase naložit na čtyři kola a dopravit po ose do přistavu.

Proti proudu je řeka Kongo splavná 1780 km z KInshasy až do Kisangani. Potom následuje 100 km dluhá sada peřejí, zvané Chutes Boyome dříve Stanley Falls až do přístavu Ubundu. Veškeré zboží jdoucí z horního toku řeky, která  zde nese jméno Lualaba, by bylo třeba přeložit na železnici 1065 mm, která je v současné době mimo provoz, převést do Kisangany a tam znova nalodit.

Železnice Kinshasa-Matadi, 366 km dlouhá o rozchodu 1067 mm, je ve špatném stavu, nejsou vagony ani lokomotivy. Doprava po ní je sporadická. Silnice je v poměrně dobrém stavu na úrovni okresní silnice v Česku. Kopíruje terén, nemá terénní zářezy. Místy je velmi kopcovitá. Provoz není hustý. Při cestě z Matadi do Kinshasy, přibližně 429 km, jsme potkali v protisměru 21 autobusů s cestujícími a  256 osobních aut. V každém se tísnilo až 8 osob a na střeše bylo plno balíků nákladu. Dále 64 kontainerů 20 ft, na vozidlech a 73 kamionů  s různým nákladem  z nichž jen 5 vezlo dřevo-kulatinu. Kudy se tedy dřevo z KOnga ztrácí?

Česko má 22 000 km2 zalesněných ploch a těží  cca 14 000 000 m3 dřeva ročně, což činí 85 % ročního přírůstu. To je 636 m3 z jednoho čtverečního kilometru.

Naše svěřená území v provincii Maniema mají rozlohu 17 000 km2. Z toho 10 000 km2 je prales. Dřevo v Africe roste 3x rychleji než v střední Evropě. Při těžbě 1 mil. m3 ročně by les stále ještě  přirůstal. Prakticky ale není možné vytěžit ani zlomek tohoto množství. Není čím a není možné toto dřevo zpracovat a dopravit na trhy. Pralesy ale přesto mizí závratným tempem.

Po expedici Kindu 2010 jsme na místě zjistili příčinu. Obyvatelé lesních oblastí si své základní životní potraviny snaží opatřit tím jediným dostupným způsobem jaký znají. Rozšiřují plochy svých políček intenzivním vypalováním pralesa.

 

Frank Nekovar, 27. září 2012
President WGL