Proč se zabývat hodnotami na celostátní úrovni?

Proč o tom mluvit?

Ať jsme si toho vědomi nebo ne, naše jednání je do značné míry ovlivněno našimi hodnotami. Podobně i chování skupin a společností souvisí s hodnotami, které daná skupina vyznává.

Některé hodnoty jsou výrazem našich existenciálních potřeb, jiné ukazují k naší schopnosti přesáhnout vlastní potřeby ve prospěch ostatních či společnosti jako takové.

Moderní člověk i moderní společnost však ztratili přirozený kontakt s hodnotami, které je určují. Často se dostáváme do podvědomého napětí mezi tím, jak se chováme a skrytými hodnotami, které by naše chování určovat měly. Tuto situaci popsal již před půlstoletím Viktor Frankl, když mluvil o tom, že moderní člověk ztrácí pocit smyslu, protože ztrácí kontakt se svými hodnotami. (Noogenní neuróza) Uvědomování si svých vlastních hodnot se proto musí stát prioritou našeho porozumění sami sobě, zvláště když si uvědomíme, že v sobě jako společnost neseme břemena minulých opresivních režimů.

Hodnoty (a zvláště ty společenské či sdílené) jsou často spojeny  s určitým světonázorem nebo náboženstvím. V dnešní době často slyšíme o “tradičních křesťanských hodnotách, které musíme chránit”. V takových vyjádřeních jde ale často o nepochopení hodnot a jejich přínosu pro naše životy (individuální i společenské).

Rozhodování na základě hodnot se od rozhodování na základě přesvědčení liší zcela zásadně: Když se rozhodujeme na základě přesvědčení, světového názoru nebo víry, tak do svého rozhodovacího procesu zahrnujeme dlouhodobou zkušenost vlastní komunity. Tyto zkušenosti jsou často výsledkem společenských diskusí a nezřídka představují vrchol myšlení dané komunity. Takové rozhodování může vypadat velmi atraktivně. Bohužel rozhodování na základě přesvědčení bude vždy pokračovat v cestě nastoupené daným přesvědčením.

Budeme opakovat a posilovat to, čemu již věříme – což nemusí být zcela pravdivé. Rozhodujeme se tedy podle minulosti a nikoli podle toho, co bychom rádi vytvořili. Rozhodování na základě hodnot tedy umožňuje osvobodit se od minulosti a soustředit se na to, co chceme, aby se v budoucnosti stalo. Zaměřujeme se na to, co chceme vědomě tvořit, jaké zkušenosti chceme v budoucnosti mít.

Společenský průzkum hodnot na úrovni komunity nebo dokonce státu nám otevírá příležitost prozkoumat nejen to, jaké hodnoty nás jako jednotlivce opravdu určují, ale podívat se na to, jak se liší od současné společenské situace a v neposlední řadě definovat jakou budoucnost chceme vytvářet.

Průzkum hodnot v ČR

Celorepublikový průzkum hodnot je příležitostí znovu vrátit hodnoty do našeho vědomí. Výsledky průzkumu se stanou, jako v ostatních státech, kde se průzkum konal, podkladem pro celospolečenskou  diskusi: hodnoty se znovu vrátí do našeho rozhodování.

V tuto chvíli v ČR žijeme ve společnosti, kde lidé příliš nepřemýšlí o svých hodnotách a rozhodují se často podle společenského tlaku ostatních, u kterých vidí, že hodnotami nežijí. Nemají z toho samozřejmě dobrý pocit – podepisuje se to na jejich sebeobrazu. A jak víme z psychologie, jakmile máme nedobrý sebeobraz, je pro nás velmi snadné přestat se snažit žít podle vlastních hodnot a začít se chovat zcela bez ohledu na druhé, či na důsledky našeho jednání – a to není nic, na co bychom byli pyšní, čímž se kruh uzavírá.

Přetnutí tohoto kruhu pomocí diskuse a průzkumu hodnot ve společnosti dá lidem příležitost dostat se do kontaktu s vlastními hodnotami a tím v nich probudí chuť chovat se jinak než cynicky a pragmaticky.

Ukazuje se, že jakmile si lidé uvědomí svoje hodnoty, projeví se u nich vyšší motivace podle nich žít: v oblasti organizace se toto projeví vyšší angažovaností a efektivitou práce, ve společnosti tím, že se hodnoty stanou součástí vědomí a jednání lidí. Obáváme se, že toto v naší dnešní společnosti často chybí a jsme přesvědčeni, že to je důvod, proč se nedaří změnit  mnohé negativní jevy v naší zemi.

Průzkum hodnot v ČR proto bude efektivní na 3 úrovních:

  • Bude se ptát jaké jsou hodnoty každého z nás a tím nás povede k analýze toho, co je pro nás opravdu důležité, co nás hluboko v nás opravdu motivuje a zavazuje. Zobrazí jak se tyto hodnoty liší od regionu k regionu a dá nám možnost se zamyslet nad tím, jaké jsou hodnoty našich spoluobčanů.
  • Budeme se také ptát, jaké hodnoty uplatňujeme v každodenním životě ve styku s dalšími lidmi, blízkými, spolupracujícími nebo ve styku s institucemi a státními orgány.
  • A co je nejdůležitější, budeme společně definovat, jak by se měla současná situace změnit. Jaké hodnoty nám pomohou vytvořit společnost, ve které bychom chtěli žít my a naše děti a vnoučata. Budeme společně hledat na jakých hodnotách je možné postavit budoucnost nezatíženou křivdami minulosti, budoucnost naděje a naplněného života.

Výsledky, které průzkum přinese budou tedy na jednu stranu popisné. Podají obrázek o tom, jaké hodnoty ve společnosti vládnou a jaké hodnoty jsme schopni chápat jako pomoc pro budoucí rozvoj.

Na druhou stranu to bude analytická sonda do možností dalšího vývoje. Dozvíme se, na jakých hodnotách můžeme stavět, abychom dosáhli rozvoje společnosti. Úkolem těch, kteří naši společnost povedou je iniciovat změny na základě hodnot, které již ve společnosti jsou a postupně otevřít diskusi o přínosu hodnot, které zatím chybí.

Stejně jako se v průběhu života proměňují naše vlastní hodnoty, tak se proměňují i hodnoty skupin, komunit a celých národů. Rozložení hodnot ve výsledku průzkumu nám ukáže jaký typ společenského vědomí v Česku převládá.

Vědomí jednotlivců, komunit, ale i velkých společností států nebo i celého kontinentu je možné namapovat na model Richarda Barretta.

Společenské vědomí, které se soustřeďuje na první tři úrovně se zajímá o základní potřeby komunity: bezpečí, ekonomická prosperita na první úrovní, pocit sounáležitosti a harmonické soužití na druhé úrovni a efektivní infrastruktura a společenské systémy na úrovni třetí.

Na čtvrté úrovni se společnost zaměřuje na vytvoření systémů, které dají hlas jednotlivým občanům, garantuje osobní svobodu a  rovné zacházení a podmínky pro všechny. Tato úroveň je důležitá v tom, že představuje radikální předěl mezi ethnocentricky zaměřenými kulturami postavenými na příbuznosti nebo národní identitě ke společnosti, která je spojena kulturními významy a hodnotami. Zde se odehrává přechod od rozhodování na základě přesvědčení, k rozhodování na základě hodnot, jak jsem popsal výše. Dosáhnout této úrovně však předpokládá naplnění úrovní 1-3.

Úrovně pátá až sedmá se zaměřují na dlouhodobou udržitelnost rozvoje komunity. Na páté úrovni se jedná zejména o vytvoření svornosti /interní soudržnosti společnosti/, na šesté úrovni potom vytváření spojenectví s ostatními společnostmi. Sedmá úroveň se potom zaměřuje na globální otázky lidstva a přežití a prosperitu příštích generací.

Stáhnout (PDF, 415KB)

.

Tomáš Hančil