Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) uspořádala spolu s neziskovou organizací CI2 dne 31. května seminář na téma Uhlíková stopa českého byznysu. Cílem semináře, který se uskutečnil v členské firmě KPMG, bylo představit koncept uhlíkové stopy, její využití a přínos pro podniky a zhodnotit situaci v České republice. Z řad odborníků a organizátorů vystoupili Jan Žůrek, prezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD), Petr Kalaš, vicepresident CBCSD, Josef Novák, ředitel CI2 a Viktor Třebický z CI2. Konkrétní příklady českého byznysu představili zástupci společností Skanska, Letiště Praha a Vitana. Seminář se uskutečnil v období Evropského týdne udržitelného rozvoje, jehož cílem je šířit povědomí o udržitelném rozvoji a propagovat iniciativy, které se mu věnují.

Uhlíková stopa (CCF – Company Carbon Footprint) je v České republice ne příliš populární pojem, jde však o konkrétní měřitelný ukazatel dopadu lidské činnosti na životní prostředí a na klimatické změny. Uhlíková stopa je nepřímý ukazatel spotřeby energií, dopravní náročnosti, nákupu výrobků a služeb v podniku. Reporting uhlíkové stopy se velmi brzy stane stejně samozřejmou věcí, jako je například podání daně z příjmu nebo vedení účetnictví.

„Uspořádáním tohoto semináře navazujeme na naši dlouhodobou iniciativu směřující k přijetí a především implementaci závazků z Pařížské klimatické dohody. Před dvěma měsíci jsme spolu s dalšími cca padesáti firmami vyzvali vládu, aby Pařížskou dohodu přijala, protože pokud opravdu chceme naší planetě ulevit, je nutná spolupráce všech zemí,“ vysvětlil iniciativu Petr Kalaš, vicepresident CBCSD a šéfporadce ministra životního prostředí.Ač Česká republika své závazky směřující k roku 2020 formálně plní, jsme jedna ze zemí, která má největší intenzitu energetické spotřeby na hrubý domácí produkt a máme jednu z nejvyšších emisních zátěží na hlavu,“ dodal Petr Kalaš. Emisní zátěž na jednoho člověka v ČR dosahuje čísla 12 tun CO2, přitom evropský průměr je 8 tun.      

Měření uhlíkové stopy je v zahraničí běžná praxe, v ČR se to týká několika desítek firem, to je stále málo. Musíme českým firmám dávat impulsy a podněty, proč je téma klimatické změny a udržitelné spotřeby potřeba vzít za své. I to je jeden z důvodů, proč se koná tento seminář“ vysvětlil Jan Žůrek, prezident CBCSD a zástupce KPMG.

Na uhlíkové stopě se podílí ve velké míře sektory doprava a stavebnictví. Své konkrétní kroky na semináři představila společnost SKANSKA, která s problematikou změny klimatu pracuje dlouhodobě. „Věříme, že znalost naší uhlíkové stopy povede v budoucnu k jejímu aktivnímu snížení, a tím také ke zmírnění dopadu našich činností na změny klimatu. Snažíme se pohybovat mnohem dál, než je pouze splnění legislativních požadavků,“ popsala Veronika Černá, vedoucí Týmu Green Business ze společnosti SKANSKA. I proto se SKANSKA zapojila do programu SLEDUJEME/SNIŽUJEME CO2, zavádí efektivní energetický management a aktivně nakupuje zelenou energii, sleduje uhlíkovou stopu u konkrétních projektů a zabývá se přeměnou odpadu na zdroje – v rámci principů cirkulární ekonomiky.

Uhlíková stopa se zásadně týká nejen firem, ale i samotných spotřebitelů a proměny jejich chování.  „Důležité je si uvědomit, že chceme-li dosáhnout cíle stanoveného na pařížské konferenci, neznamená to snižování o jednotky procent, ale zásadní změnu ekonomiky – tam spadá například i taková věc, jako je změna jídelníčku,“ vysvětlit Viktor Třebický z CI2.

Vladimíra Khajlová z CI2 představila výsledky studie Uhlíková stopa českého byznysu. Cílem studie bylo analyzovat způsoby, jakými nejvýznamnější společnosti působící v ČR stanovují a zveřejňují své emise skleníkových plynů. „Výsledky studie ukázaly, že pouze 6 % společností prezentuje za českou pobočku emise skleníkových plynů na svých webových stránkách, prostřednictvím svých strategií či reportů. 40 % společností nereportuje emise skleníkových plynů a ani nemá stanovený cíl snížení emisí, problematiku změny klimatu prakticky neřeší. Téměř dvě třetiny společností, především se zahraničním vlastníkem, se zavazují ke snížení emisí skleníkových plynů, z toho celých 86 % promítá závazky do svých strategií, akčních plánů nebo politik. CI2 zpracovala také metodiku stanovení uhlíkové stopy podniku, která má firmám poskytnout srozumitelný návod, jak postupovat při inventarizaci skleníkových plynů. Jedním z nástrojů, jak měřit dopady redukce emisí CO2 je veřejně přístupný interaktivní Kalkulátor emisních skleníkových plynů. Vznikl ve Velké Británii a do českého prostředí ho přepracovala společnost ENVIROS ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

 

Další příklady firem a jejich uhlíkové stopy:

Letiště Praha v roce 2010 vstoupilo do programu ACA (Airport Carbon Accreditation), v rámci kterého zmapovali a vypočetli uhlíkovou stopu. V roce 2012 zavedli aktivní energetický management, vytipovali si úsporné projekty a stanovili si cíl do roku 2017 snížit svou uhlíkovou stopu o 9 % oproti roku 2009. Už v roce 2016 se jim však povedlo snížit emise o 14 %.

Společnost Vitana zařadila snižování spotřeby energií a celkový dopad na životní prostředí mezi své důležité priority. V roce 2017 společnost investuje 15 milionů Kč v oblasti zlepšení dopadů na životní prostředí. Ve srovnání s rokem 2012 se může chlubit poklesem emisí skleníkových plynů o 8,5 %.

 

Publikace Uhlíková stopa českého byznysu

CBCSD – CARBON FOOTPRINT

Vitana – uhlíková stopa a její praktické využití

Metody vykazování a managementu uhlíkové stopy

Prezentace emisí GHG u 50 nejvýznamnějších podniků českého byznysu

Změna klimatu a podniky

Ochrana klimatu – aktivity ve společnosti Skanska

Letiště Praha – ACA

Enviros – Prezentace  – CBCSD

Původní Tisková zpráva ke stažení

Veronika Žurovcová
PR manažerka
+420 778 402 291