České podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) se sešla 19. června 2014 v pražském sídle PwC – Green City Court na valné hromadě. Na programu valné hromady bylo schválení nových členů, návrh na změnu Stanov CBCSD i plán programu činnosti na následující období. Zhodnoceno bylo i hospodaření Rady, včetně seznámení s finanční zprávou a vyjádřením revizora CBCSD. Prezident CBCSD, Ing. Pavel Kafka, v úvodu přítomné seznámil s krátkou zprávou o činnosti Rady. V další části setkání byly představeny jednotlivé pracovní skupiny CBCSD a jejich cíle. 

Byznys chápe, že nemůže být úspěšný v neúspěšné společnosti,“ sdělil v úvodu valné hromady viceprezident CBCSD, Ing. Peter Kalaš. Snaha o trvale udržitelný rozvoj by tak měla být stěžejní nejen pro oblast byznysu, ale i pro státní a akademickou sféru.

Valná hromada ale především přinesla inventuru toho, co se za poslední rok (od 21. června 2013) podařilo. „Česká podnikatelská rada zažila za poslední rok dynamický růst, kdy přibyli noví členové a aktivity rady se začínají rozšiřovat i do dalších regionů a center,“ uvedl prezident CBCSD, Ing. Pavel Kafka. Dále také připomněl, že spolupráce se Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD) probíhá na dobré úrovni. CBCSD dokonce Světové podnikatelské radě navrhla konání světové konference v ČR, čemuž se WBCSD nebrání, ale prioritou pro ni je, aby CBCSD získala více členů.

 

Noví členové CBCSD

Za poslední rok CBCSD zaznamenala nárůst členů, a to o osm, mezi kterými jsou nově například SIKA CZ, a.s., Glopolis, Pražská teplárenská, Alpiq, Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, Adler, Enanse, Linde Gas nebo Spolana Neratovice. Počet se tak rozšířil na 23 řádných členů a 7 aktivních podporovatelů. Pro CBCSD jsou také klíčové aktivity a hledání business solutions. „Pokud bychom nehledali udržitelná byznys řešení a nepodporovali know how, hrozí sklouznutí na úroveň diskuzního klubu,“ dodal Peter Kalaš.

Finanční zprávu Rady následně představil výkonný ředitel Ing. Ivo Gajdoš, který mimo jiné uvedl, že finance umožňují postupný rozvoj aktivit. Na jeho slova pak navázal revizor CBCSD Luděk Jireček, který potvrdil, že čerpání nákladů je zcela v souladu s hospodařením Rady.

 

Dialog s premiérem a Senátem ČR

Peter Kalaš dále poděkoval členům i expertům Rady. „CBCSD se konečně dostává do dialogu s premiérem Vlády ČR a pokračuje také v dialogu se Senátem ČR,“ uvedl Kalaš. Důležitá je také spolupráce s centrálou, která probíhá na bázi výměny a předání zkušeností. „Plánujeme posílit i regionální náležitost CBCSD, rádi proto přijmeme návrh Maďarské rady na setkání, spolupráci a sdílení zkušeností. Maďarsko je aktivní a jejich Rada má už zhruba 60 členů,“ dodal Peter Kalaš. Cílem CBCSD je pro něj propojení s mezinárodním trendem a snaha být v souladu, tak, aby se české pracovní skupiny zapojily i v rámci mezinárodní spolupráce.

Během hlasování členů CBCSD, které se uskutečnilo v závěru první části setkání, valná hromada schválila Zprávu o činnosti, Zprávu o hospodaření a Revizní zprávu i úpravu Stanov CBCSD.

 

Pracovní skupiny CBCSD a jejich cíle

Druhá část setkání pak už patřila přímo jednotlivým pracovním skupinám a jejich zástupcům. Ti během krátkých projevů shrnuli činnosti pracovních skupin a poukázal i na jejich cíle.

 

Česká Vize 2050

V úvodu druhé části přiblížil pracovní skupinu Česká Vize 2050 Peter J. Kalaš, viceprezident CBCSD. Připomněl, že Vize 2050 přechází do akčního programu 2020, který je pro nejbližší roky z hlediska udržitelného rozvoje zásadní. Na základě vědeckých poznatků o udržitelném rozvoji bylo vytipováno 9 priorit, na které se pracovní skupina soustředí, a pro každou prioritu vytváří speciální business solution. Česká Vize je navíc rozšířena o koncept strategie udržitelnosti ČR.

Našim cílem je, aby byl byznys vůdcem ve změnách, posiloval, zaváděl a testoval nejlepší praxe. WBCSD je výběrová organizace, u níž každá Rada musí splňovat několik kritérií,“ přiblížil dále.

Jednou z priorit, které se Peter J. Kalaš ve svém projevu věnoval, je i udržitelná energie. Tedy důraz na úsporu energie, elektrifikaci velkých měst nebo nízkoemisní výrobu energie. Dalšími prioritami jsou v českém prostředí také klimatické změny, voda, potraviny a životní styl.

 

Smart life

Další pracovní skupinu Smart life neboli inteligentní život představil její vedoucí RNDr. Petr Beneš. Ten v úvodu svého projevu připomněl šíři záběru pracovní skupiny Smart life, protože pod ní může spadat téměř cokoli, od inteligentních měst, inteligentních budov i domácností, přes infrastrukturu až po vodu nebo životní prostředí. Důležitá je také oblast Smart Grids, kterou má pracovní skupina ve svém symbolu.

Jako hlavní téma, kterému se chceme věnovat, vnímáme bezpečnost kyberprostoru. Vytvořili jsme si vlastní kyberprostor a nyní je důležité, jak si jej dovedeme ochránit,“ vysvětlil RNDr. Beneš.

 

Udržitelné vzdělávání

S tématem Udržitelného vzdělávání vystoupil na valné hromadě proděkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Ing. Pavel Hnát, Ph. D. Přiblížil především formu studia na Fakultě mezinárodních vztahů, které podle koncepce katedry vede k udržitelnému vzdělávání.

Snažíme se u studentů pěstovat multikulturní prostředí. Studenti mohou minimálně jeden semestr trávit na kvalitní partnerské škole v zahraničí, na naší škole pro změnu učí kvalifikovaní zahraniční profesoři a studují také zahraniční studenti,“ vysvětlil Ing. Hnát. Právě pěstování multikulturního prostředí podle něj vede k udržitelnosti vzdělávání, studenti mohou z blízka vnímat rozdíly mezi jednotlivými národy, mentalitami a naučí se chovat eticky s ohledem na situaci a prostředí.

Na Fakultě také probíhá výuka formou případových studií, tak, aby studenti byli schopni vybrat vhodné řešení s důrazem na různé zájmové skupiny. Zároveň přislíbila Fakulta zpracování rešerše Strategie konkurenceschopnosti ČR, jako dalšího pilíře České Vize 2050.

Děkan Fakulty doc. Ing. Štěpán Müller, CSc., MBA prohlásil: „všímáme si bariéry mezi akademickou a byznysovou půdou, což je problém a u nás existuje mnohem větší propast, než v jiných zemích“.

 

Energetika

Ing. Irena Plocková představila pracovní skupinu pro Energetiku. Vycházíme z reality ČR, tak, abychom propojili naše vize a projekty s ostatními zeměmi, hlavně v oblasti Evropské unie,“ řekla úvodem.

V rámci pracovní skupiny Energetiky také probíhá spolupráce s dalšími pracovními skupinami, například se Smart Cities nebo Smart Life. „Cílem skupiny je aktivní působení při transferu evropských předpisů a norem v oblasti energetické účinnosti a zapojení se při tvorbě a implementaci strategií udržitelné energetiky,“ vysvětlila Ing. Plocková.

 

Vodní hospodářství

Pracovní skupinu Vodní hospodářství blíže popsal Ing. Jan Čermák. Připomněl například, že voda je zásadní problém udržitelného rozvoje. Před námi stojí především otázky dostupnosti vodních zdrojů, jejich kvality a bezpečnosti.

I v ČR lze totiž očekávat stav, kdy poptávka bude převyšovat místně dostupné zdroje vody. „Potýkáme se především s neznalostí poznatků ze zahraničí. Pracovní skupina Vodního hospodářství je proto připravena využívat dostupných nových poznatků WBCSD, pokud budou aplikovatelné i v našich podmínkách,“ vysvětlil Ing. Čermák.

 

Mobilita

Ing. Miloš Malaník představil pracovní skupinu Mobility. Cílem skupiny je především sledovat trendy v mobilitě a zajistit rychlý přístup v dopravě pro všechny. „Výzvou je pro nás hlavně dosažení minimální nehodovosti a minimálního zatížení prostředí, časové a energetické nenáročnosti a dostupnosti pro každého,“ uvedl.

Vhodným řešením je podle Ing. Malaníka vytipování menšího projektu v oblasti udržitelné dopravy, jeho uvedení do praxe a aplikace v dalších oblastech. Stěžejní je také spolupráce s vedením Asociace zdravých měst a podílení se tak na udržitelné dopravě v ČR. Mobilita se ale u nás stále ještě potýká se slabou podporou ze strany státu a měst a také s roztříštěností priorit mobility osobní versus mobility zboží.

Velkou výzvu do budoucna je také elektromobilita a udržitelnost v oblasti city logistiky,“ řekl závěrem Ing. Malaník.

 

Výroba a spotřeba

Pracovní skupinu Udržitelné výroby a spotřeby zastupoval Ing. Vladimír Dobeš. Ten upozornil na fakt, že udržitelná výroba a spotřeba je jedním z nových trendů. „V rámci pracovní skupiny se zaměřujeme zatím na jednotlivé podniky, protože potenciál se nachází na různých úrovních pyramidy řízení v podniku,“ uvedl Ing. Dobeš.

Cílem udržitelné výroby a spotřeby je změna postojů společností, tak, aby tyto zásady podporovala. „Nutná je především osvěta společností, přenos informací i realizace konkrétních projektů se zaměřením na soukromý sektor,“ dodal Ing. Dobeš.

 

Metodické trendy udržitelnosti

Ing. Michal Bareš zastoupil a představil pracovní skupinu Nových metodických trendů udržitelnosti. Úkolem pracovní skupiny je především sledování celosvětových trendů a informování členů Rady o trendech v oblasti reportingu. Nutné je také zapojení se do mezinárodních aktivit GRI v prohlubování metodických postupů i spolupráce s akademickou sférou.

 

NGO – Nevládní neziskové organizace

Významným zahraničním hostem, který promluvil o spolupráci s NGO (Nevládními neziskovými organizacemi) byl Jonathan Wootliff, bývalý ředitel Greenpeace. Ve svém projevu se zaměřil hlavně na oblast potravy, zejména na snížení potravinového odpadu (až 40% jídla je vyhozeno) a zbytečného plýtvání potravinami a dalšími přírodními zdroji.

Podle něj je nutné v ČR posoudit stav plýtvání s potravinami a zmapovat nejdůležitější krátkodobé i dlouhodobé příležitosti, jak plýtvání redukovat. Zásadní je dle jeho slov i budování partnerství mezi podniky a nevládními organizacemi a nalezení společné řeči mezi oblastí byznysu a neziskových organizací. Jen tak je možné dosáhnout trvale udržitelného rozvoje. CBCSD je důležitým a osvědčeným partnerem pro NGOs.

 

Zaměstnanost a růst hlavními tématy Rady vlády pro udržitelný rozvoj

V samotném závěru setkání jako host vystoupila i PhDr. Anna Kárníková z Úřadu vlády ČR, která přiblížila plánované aktivity Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR). Uvedla například, že RVUR má být živým orgánem, který se aktivně zabývá tématy udržitelnosti. Dle jejích slov se Rada vlády snaží dívat na strategii vlády z hlediska udržitelného rozvoje, přičemž klíčová jsou pro ni zaměstnanost, sociální a ekonomický růst.

Prvními tématy, která bude Rada vlády pro UR řešit, se tak stane energetika, udržitelná města a obce nebo právě zaměstnanost a její růst. Na rozdíl však od předešlé RVUR, která byla „hybernována“, chce nová Rada pracovat na tématech projektovým způsobem a je otevřena diskuzi i návrhu témat od podnikatelské sféry.

Z tohoto důvodu je ráda, že Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj přijala nabídku ke členství v RVUR a velmi inspirativní je pro ni Česká Vize 2050, kterou CBCSD vytvořila.

V závěru vyjádřil viceprezident Kalaš připravenost a ochotu ke spolupráci s vládou a její RVUR, kterou povede přímo premiér ČR.

 

O organizaci ČESKÁ PODNIKATELSKÁ RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ (CBCSD)

CBCSD je spolek sdružují společnosti i jednotlivce, kteří se snaží vytvořit podmínky pro udržitelnou budoucnost pro podnikání, společnost a životní prostředí. Cílem je zprostředkovávat aktivní roli podnikatelské sféry na udržitelném růstu české společnosti. Dále také připravovat a realizovat podnikové či sektorové programy a projekty místního, regionálního a národního charakteru se zaměřením na propojování cílů udržitelného hospodářského vývoje, zajištění sociálních hodnot a environmentální přijatelnosti. Ve spolupráci se Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj umožňuje přístup k záměrům, novým trendům, programům a jejich výstupům v celém světě, a snaží se s nimi propojovat národní programy a projekty.

 

Podrobnou zprávu o činnosti CBCSD od valné hromady 21. 6. 2013 do současnosti
si můžete stáhnout zde.

 

Text: Lenka Netušilová