Pro časopis OSOBNÍ ROZVOJ – Karin Stružková, redaktorka Blesk magazín TV; Rozhovor s I. Gajdošem

Čeká nás velmi krutá zima, říkají vědci. Letošní tání ledu v Arktidě bylo totiž  nejrozsáhlejší v historii. Už v srpnu bylo vyrovnáno plošné minimum z roku 2007 a za měsíc ubylo dalších 690 000 kilometrů čtverečních ledu. Co s lidmi tato informace udělá?

Záleží na tom, kdo kam svým přesvědčením patří. Ekologičtí fanatici obviní vlády celého světa z vypouštění oxidu uhelnatého, připoutají se k nějakému elektrárenskému komínu a budou tam držet za účasti televizních kamer asi pětihodinovou hladovku.

Skeptici nad ubýváním ledu mávnou rukou s tvrzením, že letos stejně jako celé 4 miliardy let co Země existuje prostě taje a mrzne jako vždycky.

A velká většina lidstva tuto informaci vůbec nezaznamená, případně jí to bude srdečně jedno, protože má docela jiné starosti – jak na dnešní večer sehnat něco do hrnce.

 

Po nás potopa?

Faktem však zůstává, že se ke své planetě chováme více než macešsky aniž se trápíme tím, co bude za deset, dvacet  nebo padesát let. Chováme se jako Ludvík XIV. se svým okřídleným rčením: Po nás potopa. Teď žije na Zemi nějakých sedm miliard lidí, za třicet let to bude deset miliard. A všechny musí uživit jedna docela malá planeta, k níž nemáme alternativu. Nemůžeme za sebou zabouchnout dveře a přestěhovat se jinam. Takže – co s tím? Pomohou snad politici? Těžko. Horizont jejich myšlení je omezen délkou volebního období a dále nikdo z nich, ačkoliv tvrdí opak, nemyslí. Nepomůže poutat se ke komínům, nepomohou demonstrace, ať by byly jakkoliv masivní. Pomohou ze svých laboratoří vědci? Svým způsobem určitě ano, ale než se objev „od zkumavky“ dostane do všeobecné praxe, trvá to velmi dlouho. Pomůže, když se všichni najednou začneme chovat ekologicky, vypneme elektřinu, vrátíme se do lesů a budeme se živit se kořínky? To by neprošlo ani v hodně špatné sci fi. A tak zbývá jediné. Zní to možná podivně, ale Zemi může zachránit jen byznys. Není to myšlenka nová, už před 20 lety vznikla v Ženevě Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj WBCSD (www.wbcsd.org), která sdružuje více než 200 nejdůležitějších nadnárodních firem. Světoví byznysmeni si uvědomili, že jejich role při řešení problémů současného světa  byla do té doby příliš pasivní a konečně pojmenovali zásadní fakt – politika bez byznysu tyto problémy sama vyřešit nedokáže.

 

Češi jsou u toho!

Světová podnikatelská rada má své členské organizace v 64 zemích světa. Tou 64. zemí se konečně letos v dubnu stala i Česká republika.

Björn Stigson, čestný prezident WBCSD při přijímání Česka do světové organizace řekl: „Zdrojů nebude nikdy více, a chcete-li být úspěšnou firmou, musíte být schopni nabídnout odpovídající „zelené“ řešení, což se už děje v Brazílii, v Číně a mnoha dalších zemích. Současnou koncepci je nutno změnit. To bude vyžadovat podnikatelská řešení v zájmu prosperity světa. Podstatné je, že neposkytujeme globální řešení, poskytujeme vždy řešení lokální, národní.“

Slova to jsou jistě vzletná a každý jim dá zapravdu. Ovšem otázkou zůstává, jak se malé Česko může prosadit ve velkém světovém byznysu a ještě pomáhat zachraňovat planetu? A věčně skeptičtí Češi se budou ptát – proč se vlastně má moje firma stát členem takové organizace? Abych do schránky dostával „zelené“ brožurky a platil členské příspěvky?

Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel CBCSD a víceprezident České manažerské asociace, je přesvědčen, že být u toho, když se začíná něco dít, je zkušenost k nezaplacení: „Členem se může stát v podstatě každý, kdo chce být u něčeho nového a něco dokázat. Od malých podnikatelů až po nadnárodní giganty. V severských zemích tvoří členskou základnu hodně právě těch menších podnikatelů, kteří znají místní problematiku a díky výhodám členství ji dokáží  využít ve prospěch své firmy i rozvoje kraje. I když česká pobočka existuje vlastně jen pár měsíců, už teď se naši členové účastní zajímavých plánů, například regionálního projektu Katovice-Ostrava. V běhu je i jeden projekt v Kongu, týkající se záchrany  „zelených plic“ Afriky, který realizuje organizace „World´s Green Lungs“ Franka Nekováře. Tam je velké množství příležitostí pro české firem –  je tam zapotřebí vybudovat kompletní infrastrukturu, lehký průmysl, atd. Do vínku jsme dostali území velikosti Moravy, ovšem to je teprve začátek, je to jakýsi pilotní projekt, na kterém se ukáže, co umíme.“ 

 

Čím dříve, tím lépe

Podnikání na celém světě v současné době prochází krizí, z níž zatím jednoduché a jednoznačné východisko neexistuje. Je třeba hledat nové možnosti podnikání, nové technologie, myšlenky i cíle. Mezi priority musí patřit rychlá výměna odborných informací, přístup k odborným analýzám a expertizám, ale i vizím do budoucnosti. Jednou z možností jak uspět i v době krize a budovat moderní podnik, je stát se členem Světové podnikatelské organizace, respektive její české pobočky. Morální třešničkou na dortu je pak dobrý pocit, že jsme vykonali něco dobrého nejen sami pro sebe, ale i pro planetu. Čím dříve tím lépe. Abychom už nemuseli číst katastrofické zprávy o tom, že zima bude v Evropě ještě krutější a Země už není schopna uživit miliardy svých lidí.

 

více o CBCSD: http://www.hillandknowlton.cz/cbcsd