M ezinárodní energetická agentura (IEA) na svých internetových stránkách zveřejnila výhled pro oblast příbřežní větrné energetiky. Jedná se o velmi progresivní energetické odvětví, kterému je třeba věnovat pozornost, ačkoli zrovna ČR možnostmi pro realizaci příbřežních větrníků nedisponuje. Jak i z obsahu zprávy vyplývá, offshorová energetika je rostoucím a perspektivním zdrojem, který ovlivní poměry na globálním trhu s energetikou, zejména v rámci EU.
Jak zpráva vznikala?
Zpráva je nejobsáhlejší globální studií, kombinující údaje o nejnovějším vývoji na trhu s výsledky speciálně zadané nové geoprostorové analýzy, mapující rychlost a kvalitu větru podél stovek tisíc kilometrů pobřeží po celém světě. Je také součástí nedávno zveřejněné souhrnné zprávy „World Energy Outlook 2019“.
Jaká jsou východiska zprávy?
Navzdory obrovským ambicím v oblasti ochrany klimatu a energetiky globální emise CO2 z energetiky druhý rok po sobě rostou. Přes působivé zisky energie z obnovitelných zdrojů představují fosilní paliva stále dvě třeti-ny zdrojů energie pro výrobu elektřiny. Kapa-cita offshorové energetiky v současnosti dosahuje pouhých 0,3 % celosvětové produkce energetiky, z toho 80 % připadá na EU. Současně ale toto odvětví od roku 2010 vzrostlo o 30 % (druhý nejlepší výsledek hned po solární energii) a má potenciál stát se nejvýznamnějším světovým obnovitelným zdrojem energie.
Jaký je tedy potenciál offshorové větrné energie?
IEA zjistila, že celosvětová kapacita větrné energie na moři se může do roku 2040 zvýšit patnáctinásobně a přilákat kolem 1 bilionu USD kumulativních investic. Na jedné straně tomu přispívají klesající náklady a technologický pokrok a na straně druhé podpůrné vládní politiky. Podle zprávy IEA má větrná energie na moři potenciál generovat celosvětově více než 420 000 TWh ročně. To je pro srovnání více než osmnáctinásobek současné světové poptávky po elektřině.
Kdo je světovým lídrem v offshorové větrné energetice?
Průkopníkem větrné energetiky na moři byla Evropská unie a předpokládá se, že právě EU bude i hybnou silou jejího dalšího rozvoje. Stávající kapacita offshorových větrníků v Evropské unii dosahuje téměř 20 gigawattů. Při současném nastavení politiky obnovitelných zdrojů by však měla do roku 2040 vzrůst na téměř 130 gigawattů, resp. v případě realizace ambiciózních cílů v oblasti uhlíkové neutrality by se mohla přiblížit až ke 180 gigawattům. Offshorová energetika by se tak stala jedním z nejvýznamnějších zdrojů elektřiny v regionu. V rámci EU jsou největší kapacity větrné energie na moři ve Velké Británii, dále pak v Německu, Holandsku, Francii, Belgii a Dánsku. V globálním měřítku je významným hráčem také Čína, která jen v roce 2018 vybudovala novou kapacitu větrné energie na moři v objemu 1,6 GW. Studie očekává, že kolem roku 2025 bude mít Čína největší příbřežní větrnou flotilu na světě a předstihne tak i aktuálního lídra trhu Velkou Británii. Kapacita větrné energie z moře by tak v Číně mohla do roku 2040 vzrůst ze stávajících 4 GW až na 110 GW, při realizaci politik ke splnění cílů udržitelné energetiky dokonce až na 170 GW. Ambiciózní cíle v této oblasti mají také Indie, Korea nebo Tchajwan, možnosti rozvoje mapuje např. Kanada nebo Japonsko. Výborné podmínky pro příbřežní větrnou energetiku pak mají USA, kde se dokonce očekává, že tento zdroj energie by se mohl stát podobným hybatelem změn v energetickém systému USA, jakým byl v minulosti rozmach břidlicového plynu a solární energie.
Bude offshorová energetika konkurenceschopná?
Studie předpokládá, že finanční náročnost nových projektů offshorové energetiky bude podstatně klesat, a to díky technologickému pokroku a politikám udržitelné energetiky. Nové projekty větrné energie na moři mají už nyní díky větším turbínám a technologickým inovacím účinnost mezi 40 až 50 %, což je přibližuje k účinnosti paroplynových elektráren. Mimo to představuje offshorová energetika obrovskou obchodní příležitost pro společnosti těžící z moře ropu nebo zemní plyn, protože se odhaduje, že až 40 % veškerých nákladů na vybudování větrného projektu na moři, včetně výstavby a údržby, má významnou synergii s odvětvím těžby ropy a zemního plynu na moři. Novou tržní příležitostí pro příbřežní větrnou energetiku by mohla být rovněž zvýšená poptávka po vodíku, vyvolaná dalšími požadavky na nízkouhlíkovou energetiku a dopravu. Pro zásadnější nárůst offshorové energetiky bude však zásadní cílený rozvoj pobřežní infrastruktury a přenosových soustav.
Zdroj: Bulletin Energetika > EU