Evropská rada podpořila vytvoření fondu na podporu oživení a vyzvala Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní návrh. Předsedkyně Komise slíbila, že návrh předloží začátkem května, přičemž avizovala, že navrhne dočasné zvýšení stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU.
Formou videokonference jednala Evropská rada dne 23. dubna o důsledcích pandemie COVID-19. Prezidenti a premiéři členských zemí EU se shodli na obecných zásadách společného plánu cesty k oživení hospodářství, který by měl být založen na principech solidarity, soudržnosti a sbližování a zaměřen na čtyři klíčové oblasti směřující k překonání krize, kterými jsou plně fungující a revitalizovaný jednotný trh, bezprecedentní investiční úsilí, fungující systém správy a globální akce EU.
S ohledem na současnou urgentní potřebu investic podpořili lídři členských zemí vytvoření fondu na podporu oživení a shodli se na jeho zacílení na odvětví a regiony, které jsou nejvíce postiženy současnou krizí. Nicméně názory zůstávají rozdělené ohledně možnosti společného zadlužení, formy financování, tj. zda by pomoc měla být poskytnuta formou grantů, či půjček, stanovení kritérií pro přidělování pomoci i celkové výše potřebných investic zaměřených na oživení, kterou někteří odhadují až na 2 biliony eur.
V této fázi pověřili zástupci členských států Evropskou komisi, aby zanalyzovala potřeby a vypracovala návrh na vytvoření fondu pro oživení a zároveň vyjasnila vazbu na víceletý finanční rámec EU, který v každém případě bude muset být upraven tak, aby umožňoval řešit dopady současné krize.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na tuto výzvu vyjádřila přesvědčení, že jediným společným nástrojem pro ozdravení hospodářství, který má EU k dispozici, je víceletý finanční rámec jasně propojený s navrhovaným fondem na podporu oživení. Podle jejích slov se rozpočet EU na příští sedmileté období musí přizpůsobit novým okolnostem, a proto navrhuje dočasné zvýšení stropu vlastních zdrojů (na dva nebo tři roky) ze současných 1,2 % na 2 % HND. Tím by se zvýšily záruky členských zemí vůči evropskému rozpočtu, což by umožnilo společný dluh za výhodnějších podmínek. Získané finanční prostředky by byly nasměrovány do programu oživení, a to formou grantů i půjček, jejichž poměr bude nutné vybalancovat.
Program oživení by měl podle slov předsedkyně Leyenové podpořit především investice a reformy v členských státech EU a kohezi. Zároveň by měl respektovat základní strategii obsaženou v Zelené dohodě. V duchu návrhu na novou průmyslovou strategii EU by investice měly směřovat do ekologické a digitální transformace a zvýšit strategickou autonomii EU.
Podle dostupných informací předsedkyně Leyenová slíbila, že konkrétní návrh předloží začátkem května. Času není nazbyt, i proto, že podoba víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027 by měla být odsouhlasená do konce letošního roku, přičemž společná shoda všech zainteresovaných stran je již tradičně obtížná.
Během videokonference lídři EU dále potvrdili politickou podporu dohodě Euroskupiny o nouzových ekonomických programech, které společně tvoří balíček ve výši 540 miliard eur. Po schválení v národních parlamentech by opatření měla být funkční od 1. června letošního roku.
Více o Zelené dohodě pro Evropu v bulletinu Energetika v EU z prosince 2019.
O návrhu na novou průmyslovou strategii EU v bulletinu Energetika v EU jsme psali ve vydání z minulého měsíce.