Dne 15. června 2026 uspořádaly Czech BCSD ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze („CIIRC“) v prostorách CIIRC dvě panelové diskuse na téma “Průmyslová a hospodářská transformace v EU a ČR – jak pomoci investicím v Česku v kontextu Evropského fondu konkurenceschopnosti a nástupu digitální ekonomiky” („Panelové diskuse“). Panelové diskuse se uskutečnily jako první jednání nové Pracovní skupiny Průmyslová transformace při Czech BCSD, která nahradila Pracovní skupinu RETHINK. Zúčastnili se jich zástupci CIIRC, Ministerstva průmyslu o obchodu, České bankovní asociace, Národní rozvojové banky, Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Svazu energetiky ČR.

PODKLADOVÁ PREZENTACE KE STAŽENÍ

Stáhnout (PDF, 6.3MB)

Panelové diskuse nabídly živé diskuse o důležitých problémech a možnostech řešení pro Česko. Zvolené téma je velmi širokospektrální a i debata ukázala, že Česko stojí před opravdu zásadními výzvami, které mohou být na jedné straně pro Česko příležitostí, ale na druhé straně také značným rizikem. V debatě také vyšlo najevo, že o mnoha souvislostech tématu a jeho možných řešeních často ani nevíme. Zazněla také urgence, že mnoho času na změnu v této přelomové době pro Česko k zásadnímu zlepšení nezbývá. Velká část zemí EU je mnohem dále, než je v současné době Česko.

V Panelových diskusích rezonovala zejména tato významná transformační rizika pro Česko:

1. Když nebudeme brát vážně potřebu finančního sektoru mít spolehlivá data k významným nefinančním rizikům, budeme mít horší a dražší přístup k financování. Aktivity finančního sektoru (zejména bank a pojišťoven) jsou totiž založeny i na posouzení nefinančních rizik, jejichž zajištění není byrokracií, ale nezbytným vstupem pro rozhodování o racionální alokaci kapitálu, jako tomu je u každého rozumného investora. Platí známá poučka, že tam, kde se neměří, tam se také zpravidla efektivně neřídí. Velká část těchto dat by měla být veřejně dostupná a sloužit veřejnému blahu tak, aby všichni aktéři měli jednoduchý a spolehlivý přístup k jednotným datům: občané žádající o hypotéku, firmy usilují o podporu či úvěr u banky, banky a pojišťovny pro určení míry rizikovosti svých investic, stát pro tvorbu svých politik, správci dotačních titulů a úřady pro svá rozhodování atd.
2. Když nebudeme vytvářet silnou, moderní a integrovanou správu a řízení (governance) pro digitálně budované Česko, nebudeme moci systematicky a interoperabilně využívat vyspělé digitální technologie a AI ve vestavěném prostředí, abychom mimo jiné uchránili naši infrastrukturu, zlepšili její výkonnost, zvýšili svoji bezpečnost a resilienci a vytvořili i další možnosti pro využívání digitálních dvojčat k rozvoji digitální ekonomiky v Česku, například pro vývoj druhotných digitálních aplikací navázaných na tato digitální dvojčata. Budeme tak technologicky a hospodářsky zaostávat a platit opakovaně a více, např. za živelné pohromy. Příklad, jak k řešení tohoto problému přistoupit v dobré mezinárodní praxi a s využitím digitálních dvojčat, viz Climate Resilience Demonstrator (CReDo) – Connected Places Catapult. Uplyne 5-10 let a my zmeškáme jedinečnou příležitost být v rozvoji digitální ekonomiky mezi předními zeměmi. Příklad Velké Británie a jeho Centra pro digitálně budovanou Británii při Univerzitě v Cambridge ukazuje, že investice státu do zásadní změny v oblasti správy a řízení pro digitální budování státu mu může přinést na každou vloženou částku její 6 až 7 násobek, a to bez započítání přínosů v celoživotním cyklu, viz studie Atkins/KPMG z roku 2022: The Value of Information Management in the Construction and Infrastructure Sector | Centre for Digital Built Britain completed its five-year mission and closed its doors at the end of September 2022.
3. Když nezvládneme přechod od “doby dotační” do “doby finančních nástrojů”, může nastat pokles investiční aktivity v Česku, zejména na úrovni územních samospráv. S ohledem na počet obcí v Česku (6 258 obcí a 4 vojenské újezdy) a závislosti značné části jejich aktivit na dotacích, budeme v období 2028-2034 řešit zásadní problém „inteligentního investování“. Zatímco dosavadní přístup k investicím byl motivován dostupnosti grantů („je dotační titul, investuji“) a častou duplikací stejné infrastruktury u sousedních obcí (např. odpadové dvory), nyní budou muset obce daleko více zvažovat ekonomické a finanční souvislosti zejména svých větších investic, které budou muset i desítky let splácet. To bude vyžadovat nejen jinou mentalitu, ale také znalosti a dovednosti tak, aby obce byly na konec „doby dotační“ připraveny a byly schopny maximálně využívat hospodárné technologie a řešení. V Česku nemáme žádný zásadnější program, který by kvalitu těchto investičních dovedností podporoval.
4. Když nebudeme mít včas digitální řízení pro povolování evropských “akceleračních oblastí průmyslové výroby” a „projektů průmyslové výroby“, nebudeme se moci účastnit ve větším rozsahu připravovaného centrálně spravovaného Evropského fondu konkurenceschopnosti („EFK“) v období let 2028-2034, kde má být k dispozici 10 bilionů Kč pro celou EU. Když toto a jiné výzvy nezvládneme, využijí tuto příležitost jiné prozíravější členské země a velká průmyslová výroba se bude přesouvat z Česka jinam. Česko na tomto vývoji bude v zásadě nevratně tratit. Příklad Inovačního fondu, ve kterém  se Česko v současné době podílí objemem svých projektů pouze v rozsahu 0,14%, je velkým varováním v tom, že tento proces už probíhá, navíc i dokladem o nepřipravenosti Česka na realitu „průmyslově-investiční Ligy mistrů“, který EFK bude představovat. Velká závislost na národně distribuovaných prostředcích se nyní ukazuje jako velká nerovnováha, která sama od sebe bez zásadního kolaborativního úsilí jak veřejného, tak i soukromého sektoru nezmizí.
5. Energetika bude v Česku procházet velkou dekarbonizační změnou a elektrifikací a je třeba její další rozvoj propojit s plány na průmyslovou transformaci. Základ energetické změny bude založen dle současné úrovně znalostí na kombinaci obnovitelných zdrojů energie, plynu místo uhlí a v delším horizontu také nových jaderných zdrojů při současném prodlužování životnosti existujících jaderných zdrojů. Klíčové pro zajištění budoucích energetických potřeb Česka bude i budoucí podoba českého průmyslu a jeho energetická náročnost, včetně energetických potřeb vyplývajících z rozvoje digitální ekonomiky, např. spotřeba energií u datacenter. V oblasti průmyslové transformace bude zásadní, jakou část průmyslu si Česko bude chtít ze strategických a bezpečnostních důvodů v určitém rozsahu zachovat, např. ocelárny, cementárny, vápenky či chemický průmysl. Nový Rámec veřejné podpory
   na podporu Dohody o čistém průmyslu („CISAF“) otevírá možnost podporovat velké podniky. Členské státy již začaly nahlašovat své programy veřejné podpory dle CISAF a Evropská komise již schválila programy za více než 60 miliard euro. Bude tak záležet na Česku, zda a v jakém rozsahu se rozhodne ze svých zdrojů některé výrobní provozy nikoliv z hospodářských, ale z bezpečnostních důvodů podpořit. Tato diskuse by se měla seriózně vést tak, aby se nestalo, že důležité výrobní provozy svoji činnost vlivem tržních sil v Česku, v mezidobí ukončí.
6. Česku i Evropě chybí určitá míra digitální autonomie a strategická orientace na menší energeticky méně náročné jazykové modely umělé inteligence. Do budoucna můžeme zabezpečit konkurenceschopnost jedině digitalizací a zaváděním umělé inteligence („AI“). Tento proces je ale třeba také zvážit v kontextu spotřeby elektrické energie na využívání AI systémů, která prudce roste. Naprostá většina současných AI systémů jsou mimo EU. Ačkoliv tedy nyní máme možnost je do značné míry využívat zdarma či levně, další zpoplatňování a růst cen za AI služby je do budoucna realitou. Jestliže tedy budeme používat AI ve větším rozsahu, tak počítejme s tím, že exponenciálně porostou náklady s tím spojené a data budou umístěna mimo EU. Pro autonomii však potřebujeme, aby data byla v EU a aby Evropská komise rozumně regulovala ceny využívání AI. Proto by mělo být cílem využívat AI jinak: inteligentně. Je vhodné začít pracovat na těch aplikacích AI, která jsou energeticky daleko méně náročná, což mohou být lepší algoritmy, ale také menší jazykové modely, které mohou být dokonce vhodnější a kvalifikovanější pro naše potřeby než velké globální modely. K tomuto cíli míří první česká AI Factory, která letos na jaře v Česku zahájila činnost. Ambicí Česka by mělo být, aby byla u nás v budoucna i jedna z pěti uvažovaných evropských AI Gigafactory.
7. Pokud nebudeme aktivně pracovat s daty ve vestavěném prostředí, identifikovávat existující užitečná data, starat se o jejich kvalitu, aktuálnost, jednotný formát prostřednictvím kvalitního informačního managementu a využívat obrovský potenciál AI pro zlepšení naší výkonnosti a kvality života, budeme zaostávat. Debata připomněla, že objem dat v Česku máme dost, ale nikdo se nestará o jejich kvalitu, integritu, robustnost, aktuálnost, spojitost, jednotné formáty atd. Nevyužíváme tak obrovský potenciál dat pro zvýšení naší výkonnosti, prosperity a kvality života, včetně odstranění byrokracie. Bez spolehlivých datových vstupů budou i výsledky jakéhokoliv nástroje informačního managementu, včetně AI, bez většího užitku: špatná data budou generovat chybné výsledky, tak jako špatně fungující lékařský přístroj dává mylné diagnózy pacientů. Kvalitní a spojitá data v jednotném formátu dle mezinárodní dobré praxe jsou tedy velkým zdrojem pokroku a musíme do nich investovat. Na nich stojí digitální ekonomika a jsou „její energií“. Bez nich se digitální ekonomika rozvíjet nedá.

Další jednání Pracovní skupiny Průmyslová transformace se uskuteční 24. září 2026. Czech BCSD se v mezidobí pokusí společně s CIIRC oslovit klíčové potenciální investory, kteří by chtěli významněji investovat v Česku do průmyslové a digitální transformace s iniciativou “Akcelerátor českého průmyslu”. Tato iniciativa má za cíl nabídnout případným zájemcům minimálně informační servis a v případě většího zájmu a zdrojů i asistenci pro rozvoj moderního národního podpůrného prostředí pro průmyslové a digitální investice v období 2028-2034, a to se zvláštním zaměřením na využití potenciálu EFK a informačního managementu dle konceptu 4.0.