Evropská centrální banka („ECB“) vydala stanovisko zaměstnanců ECB k revidovaným Evropským standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti („ESRS“) a jejich dopadu na její regulatorní mandáty („Stanovisko“). Stanovisko obsahuje technické posouzení ECB ve vztahu k návrhu revidovaných standardů ESRS vypracovaných EFRAG, a to v kontextu širšího úsilí Komise o zefektivnění požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti podniků. Stanovisko je k dispozici na tomto odkazu.

Stanovisko se zaměřilo na standardy ESRS, které jsou nejrelevantnější pro mandáty ECB – ESRS 1 (Obecné požadavky), ESRS 2 (Obecné informace), ESRS E1 (Změna klimatu) a ESRS E4 (Biologická rozmanitost a ekosystémy) – jelikož tyto standardy přispívají k identifikaci a hodnocení finančních rizik souvisejících s klimatem a přírodou. ECB uvítala dosažené výrazné zjednodušení (včetně jasnějšího oddělení požadavků na zveřejňování informací od aplikačních požadavků a lepší viditelnosti rozhraní významnosti informací), ale zdůrazňuje tři prioritní aspekty pro zachování transparentnosti, jež jsou užitečné pro rozhodování. Mezi ně patří:

• kumulativní dopad trvalých úlev, postupného zavádění a výjimek, které by mohly snížit dostupnost a srovnatelnost dat;
• potenciální ztráta interoperability v případech, kdy nové úlevy jdou nad rámec IFRS/ISSB; a

oblasti vyžadující objasnění, aby se zajistilo, že revidovaný systém ESRS zůstane funkční pro smysluplné zveřejňování informací bankami, zejména pokud jde o relevanci hodnotového řetězce.

Stanovisko nakonec poukázalo na širší problémy s implementací: důležitost okamžitých standardů ověření pro auditory, včasné zveřejnění nepovinných ilustrativních technických pokynů, pečlivé zacházení s rozšířenou rolí dobrovolných standardů (ke zmírnění rizik greenwashingu) a potřebu pravidelných přezkumů, aby rámec EU pro podávání zpráv zůstal vhodný pro daný účel, i když se metodiky a rizikové podmínky vyvíjejí.