Dne 4. března 2026 Evropská komise přijala legislativní návrh na zvýšení poptávky po nízkouhlíkových technologiích a produktech vyrobených v Evropě v podobě Aktu o průmyslovém akcelerátoru (angl. Industrial Accelerator Act, „IAA“), která má podpořit výrobu, růst podniků a vytváření pracovních míst v EU a zároveň podpořit zavádění čistších technologií připravených na budoucnost v průmyslu („Návrh“). Cílem IAA je zvýšit tvorbu hodnoty v EU a posílit průmyslovou základnu EU na pozadí ro stoucí nekalé globální konkurence a rostoucí závislosti na dodavatelích mimo EU ve strategických odvětvích. Návrh je k dispozici na tomto odkazu.

Klíčové charakteristiky Návrhu jsou následující:

• Politický cíl:Komise jím reaguje na pokles průmyslové báze v EU a chce zvrátit trend tak, aby zpracovatelský průmysl tvořil 20 % HDP EU do roku 2035 oproti 14,3 % v roce 2024. Současně zavádí cíl zachovat a vytvořit přibližně 150 000 pracovních míst a posílit odolnost, dekarbonizaci a evropskou strategickou autonomii.
• Sektorový rozsah:Návrh výslovně pracuje se třemi skupinami odvětví: energeticky náročná odvětví, automobilový průmysl a klimaticky neutrální technologie. V příloze jsou u energeticky náročných odvětví výslovně uvedeny výroba papíru, koksu a rafinovaných ropných produktů, chemikálií, pryže a plastů, ostatních nekovových minerálů a základních kovů; automobilový průmysl je definován přes NACE C29 a technologie pro nulové čisté emise odkazem na Nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise (angl. Net Zero Industry Act, „NZIA“).
• Povolování: Hlavní procesní logika Návrhu v oblasti povolování spočívá v modelu „jeden projekt, jedno digitální řízení“. Členské státy budou muset zřídit jedno kontaktní místo, přes které půjde podat jednu žádost pokrývající všechna potřebná povolení, a určit koordinující orgán, který dovede řízení ke komplexnímu rozhodnutí. Do 45 dnů od podání musí úřad potvrdit úplnost žádosti nebo vyžádat doplnění; po doplnění může ještě jednou vyžádat chybějící informace, ale už ne mimo původně vytčený okruh.
• Digitální architektura:Jednotná kontaktní místa mají využívat tzv. evropskou podnikatelskou peněženku (angl. European Business Wallet), aby fungovalo automatické předávání dat mezi orgány, opětovné použití již předložených dokumentů, byla zajištěna vyšší kyberbezpečnost, jakož i průběžná kontrola lhůt ze strany žadatele.
• Dekarbonizační projekty v energeticky náročných odvětvích:Návrh výslovně přenáší režim strategických projektů z NZIA i na dekarbonizační projekty energeticky náročného průmyslu. Tím je napojuje na zrychlené postupy a na připravovaný rámec pro rychlejší environmentální posuzování.
• Veřejné zakázky pro průmyslové materiály:U veřejných zakázek vyhlášených od 1. ledna 2029 se mají u vybraných výrobků z energeticky náročných odvětví použít minimální požadavky. Konkrétně jde o nejméně 25 % nízkouhlíkové oceli, 5 % nízkouhlíkového betonu a malty s původem v EU a 25 % nízkouhlíkového hliníku s původem v EU u staveb, infrastruktury a některých civilních vozidel.
• Podpůrná schémata veřejné podpory:Podobná logika se promítá i do podpůrných schémat. Členské státy mají tato kritéria použít alespoň u 45 % národního rozpočtu relevantních schémat pro produkty energeticky náročných odvětví a u 100 % rozpočtu podpůrných schémat spadajících do pravidel pro vozidla.
• Výjimky:Ve veřejných zakázkách lze od požadavků ustoupit například tehdy, když existuje jen jeden dodavatel, při naléhavém veřejném zájmu, nebo pokud by jejich použití vedlo k nepřiměřeným nákladům či technické nekompatibilitě. Návrh výslovně říká, že rozdíl nákladů nad 25 % může být presumován jako nepřiměřený. U veřejné podpory se za nepřiměřený může považovat nárůst ceny konečného produktu či technologie o více než 30 %.
• Pravidla původu a vztah ke třetím zemím:„Původ v EU“ se bude určovat podle celních pravidel Unie. U veřejných zakázek se za rovnocenný původ mohou považovat i země, s nimiž má EU dohodu o volném obchodu (ang. Free Trade Agreement, „FTA“), celní unii nebo závazky podle Dohody o vládních zakázkách (angl. Agreement on Government Procurement), GPA; u jiných forem veřejné podpory návrh počítá s FTA a celní unií. Komise si ale vyhrazuje možnost některé třetí země z tohoto zvýhodnění vyloučit, pokud neposkytují unijním subjektům srovnatelné zacházení nebo by vznikala závislost ohrožující bezpečnost dodávek.
• Elektromobily a firemní vozové parky:Pro nová vozidla typu PEV, OVC-HEV a FCV ve veřejných zakázkách vyžaduje Návrh od šesti měsíců po vstupu nařízení v platnost mimo jiné montáž v EU alespoň 70 % unijní původ u komponent vozidla bez baterie, určité unijní zastoupení klíčových bateriových komponent a od třetího roku i minimálně 50 % u e-power train a hlavních elektronických systémů. Obdobná pravidla mají platit i pro podporu nákupu nebo leasingu firemních vozidel; výrobce může navíc splnit flotilové pravidlo, pokud v předchozím roce dosáhne alespoň 85 % registrací kompatibilních vozidel v EU.
• Technologie pro nulové čisté emise prostřednictvím změn NZIA:Návrh vedle vlastních pravidel zároveň novelizuje NZIA. V oblasti veřejných zakázek zavádí povinné minimální požadavky environmentální udržitelnosti pro některé běžně pořizované technologie pro nulové čisté emise a v aukcích postupně přidává původ v EU jak požadavek pro bateriová úložiště, solární fotovoltaiku, elektrolyzéry pro vodík, větrné elektrárny na pevnině a na moři, některá tepelná čerpadla a později i některé jaderné projekty.
• Průmyslové akcelerační oblasti: Členské státy mají do 12 měsíců od vstupu nařízení v platnost určit alespoň jednu průmyslovou akcelerační oblast. Při výběru mají upřednostnit místa s menším environmentálním konfliktem, mimo území Natura 2000, s ohledem na klimatická rizika, infrastrukturu a pokud možno na existujících brownfieldech nebo již na průmyslově využívaných plochách.Pro každou oblast se má vydat základní agregované povolení, tedy jakési rámcové územně-správní povolení pokrývající běžně potřebná povolení pro daný typ činností v území; některá povolení zůstávají projektově specifická, například ta instalačně specifická nebo povolení k elektrické síti. Návrh také počítá s podpůrnými podmínkami, tedy podporou financování, infrastruktury, dodavatelských řetězců a dovedností, a v odůvodnění výslovně mluví o fikci souhlasu v mezikrocích a prioritním posuzování připojení.
• Zahraniční investice – nový test „přidané hodnoty“:Samostatná kapitola se vztahuje na některé přímé zahraniční investice (angl. Foreign Direct Investment, „FDI“) nad 100 mil. EUR v bateriích, elektromobilech, solární fotovoltaice a kritických surovinách, pokud více než 40 % globální výrobní kapacity v daném sektoru drží třetí země investora. Takové investice nesmějí být provedeny bez výslovného schválení a do režimu spadají zejména případy, kde investor získá alespoň 30 % podílu nebo kontroly.
• Test přidané hodnoty pro FDI:Od 12 měsíců po vstupu nařízení v platnost budou investiční autority smět schválit jen investice, které splní alespoň 4 ze 6 podmínek. Ty zahrnují zejména maximální limit 49 % kontroly, strukturu přes joint venture s unijním partnerem, licencování duševního vlastnictví a know-how ve prospěch unijního cíle, alespoň 1 % obratu na vědu a výzkum v EU, alespoň 50 % pracovníků z EU a strategii posilování unijních hodnotových řetězců s cílem odebírat alespoň 30 % vstupů z EU.
• Mechanismus přezkoumání FDI:Komise může do 30 dnů vydat písemné stanovisko k tomu, zda investice spadá do režimu a zda splňuje podmínky. Národní investiční autorita pak rozhoduje a musí stanovisko zohlednit; pokud se od něj odchýlí, běží ještě dodatečná dvouměsíční lhůta. Komise si navíc může investici převzít k posouzení sama, zejména když přesahuje 1 miliardu EUR, má přeshraniční dopady nebo významně ovlivňuje tvorbu přidané hodnoty v EU. Za nepravdivé či neposkytnuté informace může ukládat sankce až do výše 5 % průměrného denního obratu investora, případně 5 % hodnoty investice u fyzické osoby.
• Očekávané dopady podle posouzení dopadu:Komise předpokládá vyšší náklady veřejných správ na zakázky a administraci; roční administrativní náklady mají v EU narůst až zhruba o 8,92 mil. EUR a veřejné zakázky mají v členských státech zdražit kvůli obsahovým požadavkům. Na druhé straně posouzení dopadu očekává vyšší konkurenceschopnost evropských energeticky náročných odvětví, solárů, baterií a komponent pro vozidla, menší závislosti a větší ekonomickou bezpečnost; zároveň připouští možné negativní reakce obchodních partnerů.

Přezkoumání a další legislativní vývoj: Komise počítá s vyhodnocením po 3 letech a s přezkoumáním po 5 letech. Protože jde teprve o návrh Komise, finální znění se může v Radě a Evropském parlamentu ještě významně změnit, zejména u procentních prahů, výjimek a pravidel pro zahraniční investice.