Od doby, kdy byla Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) před deseti lety v roce 2012 založena, jako v pořadí 64. pobočka Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj  (WBCSD), se její členská základna kvalitativně posílila.

Mezi nejvýznamnější členské subjekty dnes patří společnosti ČEZ, Malfini, E.ON, Innogy, KPMG Česká republika, Ernst Young, PwC, ENVIROS, KB, IPSOS, McKinsey, Mott MacDonald nebo ŠKO-ENERGO.

V této souvislosti se tak kromě “udržitelnosti rozvoje” stává přirozeným každodenním tématem zajištění kyberneticky bezpečné komunikace těchto subjektů v moderní telekomunikační infrastruktuře. Dosud se nejpřísnější pravidla kyberbezpečnosti týkala převážně poskytovatelů kritických služeb – významných firem v oblasti energetiky, dopravy, bankovnictví, zdravotnictví či dodávek pitné vody. Navrhovaná legislativa však tento okruh dále rozšiřuje a specifikuje. Nejvyšší zabezpečení nezbytně vyžadují rovněž veřejná správa i na komunální úrovni, dále farmaceutické firmy, vybrané laboratoře, čističky odpadních vod a také zemská vesmírná infrastruktura.

Nezapomeňme však také na poštovní služby, chemické provozy, potravinářský průmysl nebo automobilky. Vedle průmyslu 4.0 se navíc začíná prosazovat také “smart agriculture” s robotickými a inteligentními systémy. Tyto aktivity můžeme sledovat nejen v často uváděném Izraeli (Hebrew University of Jerusalem a Ben-Gurion University of the Negev), ale i v ČR, například na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Mluvíme-li o světové WBCSD je třeba zmínít, že největší počet jejich členů je z Evropy. Významnou roli při implementaci evropských standardů hrají EU projekty. To se týká např. certifikace inteligentních elektroměrů. Významným evropským projektem je v ČR vybudovaná Laboratoř kvantových klíčů na Ústavu telekomunikací (ÚTKO) VUT v Brně. Skupina vláknové optiky ÚTKO se zabývá rovněž problematikou bezpečnosti infrastruktur, sdílení služeb, vláknovými senzory a jejich citlivostí na akustické signály.

Význam rozvoje širokopásmových gigabitových optických sítí VHCN včetně problematiky bezpečnosti nabývá na významu také v souvislosti s aktuálně nastupujícím předsednictvím České republiky Radě EU. Na pokrytí bílých míst gigabitovým internetem Ministerstvo průmyslu a obchodu rozdělí až 9 miliard Kč. Zde připomeňme důraz na podíl připojení obcí s počtem obyvatel do 2000.

Uvážíme-li, že osmdesát procent nákladů na realizaci optické infrastruktury představují výkopové práce, stává se logickým řešením „připoložení“ optických kabelů k další infrastruktuře sítí. V této souvislosti se objevuje i diskuze, zda termín „telekomunikace“ vystihuje dostatečně infrastrukturní síťová řešení budoucnosti a čím jej nahradit. A když už jsme v těchto úvahách, co by mělo být hlavním kritériem hodnocení inovačních řešení infrastruktur?

Tady si můžeme pomoci již zavedenou zkratkou ESG – Environmental, Social, Governance, akcentující aspekty ochrany životního prostředí, pozitivní společenské úlohy a efektivní (státní) správy. Přiznejme si však, že kyberberbezpečnostní udržitelnost zůstane základním předpokladem  našeho spokojeného života v prostředí nových smart služeb s umělou inteligencí, s nimiž se budeme každý den učit žít … a možná, že “udržitelný” si vydobude podobné “světové proslulosti” jako kdysi “telekomunikační”.

Petr Beneš,
novinář, člen České manažerské asociace, člen prac.skupiny “Chytrá infrastruktura” CBCSD