Součástí očekávaného balíčku Fit for 55 dále bude návrh na vytvoření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Cílem tohoto opatření je zabránit úniku uhlíku a zároveň řešit situaci ohledně globálního nacenění uhlíku.

Evropská komise se chystá navrhnout mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích v odvětvích jako je výroba elektřiny, oceli, hliníku, cementu a hnojiv, a to jako kompenzaci za cenu uhlíku v EU. Pokud by však dovážené zboží v zemi původu podléhalo nacenění uhlíku, mohli by dovozci požádat o příslušnou slevu (resp. osvobození od platby) odpovídající již provedené úhradě za deklarované emise. Příjmy z mechanismu CBAM by měly být využity jako nový vlastní zdroj do rozpočtu EU.

Podmínkou pro zavedení CBAM je jeho kompatibilita s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Nově nastavená pravidla musí zajistit rovné zacházení s dovozy a domácí produkcí, což by vyžadovalo postupné ukončení bezplatně přidělovaných emisních povolenek pro dotčená průmyslová odvětví. S takovým postupem však nesouhlasí zástupci průmyslu a některé členské země, a tak se hlubší debata o případném ukončení bezplatných povolenek teprve očekává. Průmyslová asociace BusinessEurope ve vyjádření datovaném dne 22. června upozorňuje Evropskou komisi na nerovné podmínky na globálním trhu a zvýšené riziko úniku uhlíku (převedení výroby do zemí, kde platí méně přísná omezení emisí), což ve svém důsledku může způsobit nárůst globálních emisí.

Platforma Climate Friendly Materials v této souvislosti předložila analýzu souvisejících ekonomických, právních a administrativních omezení mechanismu CBAM, která zvyšují riziko úniku uhlíku. Analýza předjímá, že tato situace může vést k pokračování přidělování bezplatných povolenek a k nedostatečným investicím do dekarbonizace. Jako možné (alternativní) řešení navrhuje kombinaci poplatku na klima vybíraného z výroby a dovozu základních materiálů, který by vycházel z mechanismu CBAM, a bezplatného přidělování povolenek konvenčním zařízením, která předloží plány na přechod ke klimatické neutralitě. Zároveň by byly uzavírány uhlíkové kontrakty CfD (Contract for Diference) na pokrytí zvyšujících se investičních nákladů v souvislosti s úsilím o klimatickou neutralitu.

Přijetí návrhu na zavedení CBAM v Radě bude vyžadovat podporu kvalifikované většiny. Na rozdíl od Evropského parlamentu, který vytvoření CBAM podpořil a prosazuje jeho postupné zavádění počínaje rokem 2023, členské státy zatím shodu nenašly.

Širší podporu pro nové opatření Evropská unie zatím nenašla ani na mezinárodní scéně. Zejména velcí znečišťovatelé jako Čína a Indie považují hraniční poplatek za překážku zahraničního obchodu. Devět zemí, včetně USA, Turecka a Ruska již vzneslo své připomínky v rámci WTO.

Německý think tank Germanwatch ve studii zveřejněné v červnu uvádí, že záměr EU na zavedení CBAM již přinesl pozitivní impuls v diskusi s obchodními partnery ohledně změny klimatu. Studie doporučuje, aby EU přistoupila k úpravě uhlíkových hranic spíše kooperativně než konfrontačně, přičemž výnosy z CBAM by mohly být mj. přerozděleny mimo EU, zejména do zemí s nízkými příjmy, na které by se mechanismus CBAM vztahoval.

Zdroj: www.cez.cz