Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise vydalo novou studii o přístupu k městským zeleným plochám v Evropě (“Studie”). Ukazuje, že tento přístup zůstává omezený a vysoce nerovný a úzce souvisí s klimatickými podmínkami a socioekonomickými faktory.  Studie je dostupná na tomto odkazu.

Analýza dat z 862 evropských měst ukazuje, že mnoho obyvatel měst nemá dostatek stromů, parků ani zelené infrastruktury, a to navzdory rostoucím důkazům o významu městské zeleně pro zdraví, kvalitu života a odolnost vůči změně klimatu. Hodnocení je strukturováno podle široce používaného principu „3‑30‑300“ pro městské ozelenění. Tento referenční rámec uvádí, že obyvatelé by měli být schopni vidět ze svého domova alespoň tři stromy, žít ve čtvrtích s 30% pokryvem korunami stromů a mít kvalitní zelenou plochu do vzdálenosti 300 metrů. Studie zjišťuje, že méně než 15 % městské populace v Evropě splňuje všechna tři kritéria, zatímco zhruba pětina nesplňuje ani jedno. To poukazuje na výraznou mezeru mezi politickými ambicemi a realitou v terénu.

Výsledky zároveň ukazují na zřetelné geografické rozdíly dané klimatem. Města v severní a západní Evropě, která profitují z chladnějších a vlhčích podmínek, mají obecně vyšší pokryv stromy a lepší přístup k zeleným plochám. Naproti tomu města v jižní Evropě vykazují výrazně nižší míru naplnění kritérií ozelenění, což zdůrazňuje dodatečné výzvy spojené s teplejším a sušším klimatem v době narůstající tepelné zátěže způsobené změnou klimatu.

Kromě klimatu studie identifikuje také výraznou „zelenou propast“ související s příjmy a majetkem. Bohatší čtvrti jsou dlouhodobě lépe vybaveny stromy a parky, zatímco oblasti s nižšími příjmy mají často omezený přístup k městské zeleni. To prohlubuje existující sociální nerovnosti a znamená, že komunity nejvíce zranitelné vůči environmentálním stresorům, jako je horko a znečištění ovzduší, bývají zároveň ty s nejmenší přirozenou ochranou.

JRC uzavírá, že zvrácení těchto trendů bude vyžadovat ambicióznější a cílenější politiky městského ozelenění, které budou v souladu s iniciativami EU, jako je Evropská zelená dohoda, nařízení o obnově přírody a Green City Accord. Návrat přírody do měst je zde prezentován nejen jako environmentální cíl, ale také jako klíčový prvek udržitelného, inkluzivního a klimaticky odolného rozvoje měst v celé Evropě.