Evropská komise těsně před Vánoci vyhodnotila energetické a klimatické plány členských zemí. Výsledky nejsou zrovna uspokojivé.
Země EU se v klimatickém zákonu zavázaly k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Národní plány ale obsahují pouze taková opatření, která sníží emise o 51 procent.
Další závazek spočívá v dosažení 42,5procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě – opět do roku 2030. Z dosavadních plánů ale vyplývá pouze 38,6 až 39,3 procenta.
Na papíře se zatím nedaří dosáhnout ani cílů pro energetickou účinnost. Právní závazek říká, že do roku 2030 by konečná spotřeba energie v EU neměla přesáhnout 763 Mtoe, plány ale avizují spotřebu 814,3 Mtoe.
Evropská komise upozorňuje také na to, že řada zemí ve svých plánech dostatečně neřeší diverzifikaci zdrojů. Země se přitom potýkají s náročným úkolem – omezit spotřebu ropy, fosilních paliv a všech energií dovážených z Ruska.
Komise zatím vyhodnotila plány 21 členských zemí, které nyní mohou své dokumenty upravit a vylepšit. Konečnou podobu plánů musí Evropské komisi poslat 30. června 2024. Tři země – Rakousko, Bulharsko a Polsko – plány zatím nepředložily vůbec. Další trojice – Belgie, Irsko a Lotyšsko – je sice Komisi odevzdaly, ale příliš pozdě, vyhodnocení tedy teprve získají.
Česko patří do klubu zemí, které plány odeslaly se zpožděním – původní deadline byl v červnu 2023, země odeslala plán v říjnu. Komise nicméně stihla dokument posoudit, hodnocení však není příliš pozitivní.
Co se týče snižování emisí skleníkových plynů v oblastech, jako je doprava, budovy, zemědělství nebo odpadové hospodářství (tedy sektory pokryté nařízením o sdílení úsilí), Česko by mělo dosáhnout 26procentního snížení emisí, z plánu ale vyplývá jen 18,7 procenta. Nedostatečný je plán také v oblasti odstraňování uhlíku z atmosféry jeho zachycováním v půdě a lesích (tzv. LULUCF) či ve využívání uhlíkových úložišť. Česko totiž žádné neplánuje – zkoumá ale údajně možnosti exportu uhlíkových emisí do jiných zemí.
Česko se neblýsklo ani v obnovitelných zdrojích energie. Podle propočtů EU by měl podíl v konečně spotřebě dosáhnout 33 procent, plán ale počítá s 30 procenty.
Naopak pozitivní hodnocení si Česko vysloužilo v oblast energetické účinnosti. Podle Komise je plán robustní a komplexní. Země si stanovila cíl konečné spotřeby 20,2 Mtoe, což je v souladu evropskými ambicemi.
Co teď? Evropská komise připravila pro Česko sérii doporučení, na jejichž základě může plán vyprecizovat. Dokument sice neobsahuje konkrétní opatření, tlačí ale zemi k tomu, aby byla důslednější ve svých propočtech a nebála se stanovovat ambicióznější cíle.
Evropská komise ve vyhodnocení NECPs členských zemí dala jasně najevo, že ustupování či zmírňování ambic není na programu dne. Naopak před Vánoci zdůraznila, že je potřeba přidat – a to i s ohledem na výsledky globální klimatické konference COP28, mezi nimiž je i celosvětová výzva k urychlení boje s emisemi ještě před koncem tohoto desetiletí.
Členské státy tedy nyní musí plány zlepšit, větší výzvou pak bude jejich provedení v praxi. Redakce Euractiv.cz se obrátila na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR s dotazem, jak hodlá výtky Komise reflektovat, do rozeslání newsletteru ale nedostala odpověď.
Zdroj: api-esp-eu.piano.io