Fóra se zúčastnili zástupci ČMA – Petr Choulík a Ivo Gajdoš / CBCSD – Petr J. Kalaš a Jan Žůrek.

Fórum, tradiční výroční akce Rady vlády pro udržitelný rozvoj, je jednou z největších platforem pro setkávání a diskuzi o tématech všech tří dimenzí udržitelného rozvoje (sociální, ekonomické a environmentální) napříč veřejným, soukromým a neziskovým sektorem. Cílem letošní konference bylo představit potenciál nastupujících technologií ve vztahu k naplňování Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs) a jejich dopadu na různé sféry lidské života i přírody. Perspektiva však nebyla jen (techno)optimistická, neboť technologie mohou toto úsilí i narušovat způsobem ne zcela předvídatelným či očekávaným.

Konferenci zahájila Daniela Grabmullerová, zástupkyně ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, Vladimír Smrž, náměstek ministra životního prostředí, a Silvana Jirotková, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu. Úvodní přednášku proslovil americký ekonom a expert na udržitelný rozvoj Jeffrey Sachs. Celou konferencí provázeli Barbora Hirschová a Jan Mareš z Ministerstva životního prostředí.

Jan Mareš (MŽP) při pohledu na zcela zaplněný sál úvodem poznamenal, že je patrné, že z perspektivy pořadatele vedle měnícího se klimatu přírodního, se mění také klima společenské – téma udržitelného rozvoje je čím dál více aktuální, a to i v kontextu nastupujících generací, které poznávají svět čím dál více především prostřednictvím technologií. Daniela Grabmüllerová (MMR) omluvila nepřítomnost ministryně a přivítala účastníky. Téma technologií považuje za vysoce relevantní i pro MMR, např. při přípravě vzniku geoportálu pro územní plánování. Zároveň uvedla, že Cíle udržitelného rozvoje budou představovat i strategii rozvoje EU do roku 2030, neboť platnost současné strategie Unie končí s příštím rokem.

Vladislav Smrž (MŽP) zmínil ne zcela patrné dopady digitálních technologií, které nás obklopují a které bezmyšlenkovitě využíváme. Například datová centra za rok 2012 spotřebovala tolik energie jako 30 jaderných elektráren a streamování on-line videí má globálně větší uhlíkovou stopu než industriální stát jako Česká republika. Z pohledu klimatu je problémem i skutečnost, že technologie rychle zastarávají, přitom například 85 % uhlíkové stopy mobilního telefonu je vytvořeno během jeho prvních dvou let, především v rámci výroby. Zrychlování technologického vývoje tak s sebou přináší značnou zátěž pro planetu. Přesto si Česká republika zatím vede dobře v naplňování SDGs uvedl, v případě cílů 1, 2, 3, 8, 10, 16 a 17 je nad průměrem zemí OECD. Připomněl také tři závazky, které česká delegace představila na zářijovém summitu SDGs v New Yorku. Jedná se o začlenění aspektu udržitelnosti do hodnocení dopadů zákonů, které jsou přijímány, vysazení 10 milionů stromů mimo les během 5 let (více na www.sazimebudoucnost.cz) a o přijmutí 500 dobrovolných závazků prostřednictvím portálu www.cr2030.cz.

Podle Silvany Jirotkové (MPO) se udržitelný rozvoj musí stát odpovědností každého z nás a odrážet se v našem každodenním konání. Čím více o udržitelném rozvoji budeme hovořit, tím lépe se nám cílů bude dosahovat. Zdůraznila však, že z pohledu MPO je ekonomický rozvoj často v nesouladu s udržitelností. Je nutné podívat se na často protichůdné dopady cílů – výstavba jaderných bloků například nemusí být v souladu s jednotlivými SDGs nebo s tím, jak udržitelnost vnímají jiné státy. Apelovala tak na to, aby každý z nás si byl vědom své uhlíkové stopy, nicméně by nemělo docházet k nadměrné regulaci. Vláda proto raději motivuje zahraniční investory a start-upy k udržitelnému chování, proto byla tento rok poprvé udělena cena premiéra pro odpovědného zahraničního investora v České republice.

Jeffrey Sachs představil SDG Index 2019. Připomněl, že Česká republika je hodnocena v plnění SDGs na základě dostupných indikátorů jako 7. nejlepší na světě, což dokládá úspěšný vývoj v České republice po roce 1989. Daří se jí v oblasti nízkých nerovností nebo kvality života, výzvou zůstává agenda změny klimatu a transformace energetického systému. Změna klimatu bude klíčová pro světové dění. Výzvy, před kterými stojí ČR, jsou ale výzvami pro celou EU. Důležitou roli bude hrát program nové Evropské komise Zelený nový úděl pro Evropu (Green New Deal), který by měl vytyčit cestu k dekarbonizaci do roku 2050 i přijít s plánem udržitelného investování. Z geopolitického hlediska je evidentní, že otázka klimatu bude rozhodnuta v Asii (zejména v Číně a Indii). Postavení Evropy je klíčové především z toho důvodu, že může ukázat, jak lze fungovat bez fosilních paliv, a tím přesvědčit svět o životaschopnosti nízko-emisního přístupu k hospodářství. Stanoviska států střední Evropy, jejichž emise skleníkových plynů jsou tvořeny z 1/3 z uhelných elektráren, jsou tak pro unijní – a tedy i následně pro asijskou a světovou – politiku rozhodující: „Budoucnost světa je doslova určována v Praze.“

Za celé období lidské civilizace nedosahovala teplota takových hodnot jako právě dnes, dopadů změny klimatu bude jenom přibývat. Průměrná globální teplota země se zvýšila od počátku průmyslové revoluce o 1,2 °C a toto oteplování se zrychluje (z 0.2 °C/dekádu na 0.38 °C/dekádu). Do tohoto stavu se svět dostal mimo jiné i proto, že od sjednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu před více než 25 lety se toho příliš nezměnilo. Čína a ani USA nepřevzaly svůj kus zodpovědnosti, chybí globální vedení. Provázanost mezi podporou systému založeného na fosilních palivech a ropným průmyslem a politikou, především republikány, je obrovská.

Současné národní dobrovolné příspěvky států nejsou dostatečné a povedou k oteplení planety do konce století o 3 °C, přestože oteplení o 1,5 °C je už tak na hraně tolerovatelného. Komplexní plán musí zahrnovat pět dimenzí – bezuhlíkovou elektřinu, udržitelné využití půdy a zemědělství, elektrifikaci dopravy, budov a průmyslu, syntetická paliva vyrobena za pomoci bezemisní el. energie a důraz na energetickou účinnost. Pokud se podaří, tranzice nebude tak velká a ani drahá, jak by si někteří její političtí odpůrci přáli. Doufá, že právě s takovými návrhy přijde nová Evropská komise. Řešení musí každopádně zahrnovat Čínu (producenta 28 % světových emisí skleníkových plynů), proto v myšlence nové Hedvábné stezky vidí příležitost, jak vzájemnou spolupráci učinit zelenější a udržitelnější.

V navazující diskuzi Jeffrey Sachs zdůraznil, že na individuálním chování jednání samozřejmě záleží, ne však více než na systémové změně. Vzhledem také k dopadu změny klimatu na planetu v kontextu biodiverzity a důstojného života pro osm miliard osob, jsou vyspělé technologické systémy cestou vpřed.

První panelová diskuse byla věnována dopadům digitálních technologií Sándor Kerekes (Korvínova univerzitě v Budapešti) považuje za nejvýznamnější trendy oběhové hospodářství, „decoupling“ (oddělení ekonomického růstu od růstu emisí skleníkových plynů) a sdílenou ekonomiku, kdy nebude potřeba věci vlastnit, ale budeme je sdílet. Právě snižování spotřeby považuje za klíčové. Kdyby všechny země spotřebovávaly stejně jako státy na čelných místech SDG Indexu, zaručovalo by to udržitelnost?

Ivo Macek (Přírodovědné muzeum Národního muzea) představil způsob, jak mohou technologie vyvolávat zájem o přírodu, která nás obklopuje Mobilní aplikace iNaturalist umožňuje na základě strojového učení automaticky rozpoznávat rostliny či živočichy, které uživatel vyfotí. V podobě tzv. občanské vědy vzdělává a popularizuje vědu a umožňuje propojení veřejnosti s vědci. Ti výsledky aplikace validují, jednotlivci se stávají „prodlouženou rukou vědců“. Závěrem byl představen projekt City Nature Challenge, v němž jednotlivá města po celém světě mezi sebou soupeří v identifikaci co nejvíce rostlin a zvířat.

Jiří Přibyslavský (Business Architect SAP) na příkladu rychlého vývoje robotů předvedl tempo změn v oblasti technologií. Společnost SAP tvoří podnikové sítě, které usnadňují komunikaci, např. mezi výrobci a spotřebiteli a to i v méně rozvinutých regionech. Síť má 4,2 milionů dodavatelů, jedná se o největší nákupní síť na světě. Firma SAP se podílí na zamezování nelegálního kácení deštného pralesa prostřednictvím aplikace na rozeznávání zvuků, nebo také pomáhá za pomoci umělé inteligence identifikovat šperky. Tím, že se vytváří nové obchodní modely a infrastruktury, je společnost SAP realizační částí mnoha nápadů.

Marek Havrda (GoodAI) uvedl umělou inteligenci jako jednu z technologií, která by mohla zásadně přispět k udržitelnosti. Největší přínosy spatřuje ve třech oblastech: v napravení chaosu (oblast konce materiálového cyklu), tvorbě nových molekul (např. ve zdravotnictví) a redesign dodavatelsko-spotřebitelského řetězce včetně výroby zcela nových výrobků. ČR se za 30 let posunula o velký kus, výzvou zůstávají ale dvě oblasti – udržitelnost a kvalita vládnutí.

V rámci debaty Jiří Přibyslavský uvedl, že většině firem je digitalizace výroby a koncept Společnost 4.0 známá a apeloval na ně, aby zvyšovaly přidanou hodnotou svých produktů. Marek Havrda zmínil, že robotizace a automatizace je v ČR nízká, a to z důvodu nízkých mezd a slabých tlaků na automatizaci. Sándor Kerekes nicméně dodal, že ČR je v oblasti robotizace ve střední Evropě na špici.

Mirek Havránek (Česká informační agentura životního prostředí, CENIA) se zaměřil na tři nové digitální technologie, jejichž potenciál není zatím plně rozvinut v oblasti udržitelného rozvoje. První technologií je tzv. blockchain, „technologie důvěry“, která umožňuje členění statků do decentralizovaných databází neumožňující neoprávněný zásah zvnějšku. Blockchain by se CENIA hodil pro monitoring odpadového hospodářství. Druhou technologií je vylepšená přírodní realita, kdy například navigační cedule v parcích jsou nahrazeny virtuálními cedulemi. Třetí technologie, virtuální realita, má potenciál v oblasti udržitelného turismu – určitá místa bude možné navštěvovat virtuálně a bez podnikání environmentálně náročné cesty.

Adriana Dergam představila přístup Vodafonu k internetu věcí (Internet of Things, IoT) jakožto pomocníka v sociálních otázkách, ale především udržitelnosti. Právě díky využití IoT již od roku 2016 se společnosti podařilo například v oblasti chytrého parkování ušetřit CO2 a snížit energetickou náročnost různých procesů, což vedlo ke značným úsporám. Potenciál IoT je také značný pro oblast zemědělství, zelené infrastruktury (monitoring úniku chemikálií) či měst (monitoring rozvodové infrastruktury). Klíčem je přetlumočit energetické úspory do finančních nákladů nebo do lidské práce.

Pavel Hrabě  (Digitální Česko) představil iniciativu Digitální Česko, jíž je architektem. Digitální Česko je vládní koncepcí a součástí inovační strategie Country for the Future 2030. Stojí na třech pilířích, a to na společnosti, veřejné sféře a mezinárodním prostředí, kde je nutné vyjednávat. Jedním z jeho je uplatnění digitalizace v praxe státní správy. Stěžejní je porozumět, kdo je klient a jakou roli např. sami tito klienti (občané, obce, města) hrají – digitalizace měst a obcí musí být účelná, plánovaná a řízená. Za příklad neudržitelných technologií považuje energeticky náročné kryptoměny.

Jiří Skuhrovac (Datlab a Econlab) stojí za projektem Zindex, který vyhodnocuje data v podobě cca 50 indikátorů o veřejných zakázkách a poskytuje zpětnou vazbu jejich zadavatelům. Projekt získal cenu EK za nejlepší projekt na identifikaci rizik ve veřejné správě. Index je zveřejňován každoročně. a to pro obce, města, ministerstva nebo nemocnice. V roce 2018 se na pomyslném prvním místě žebříčku měst umístil Děčín, který v každé druhé zakázce upřednostnil kvalitu nad cenou.

V diskusi se hovořilo například o tom, že technologie nejsou genderově neutrální, o ochraně soukromých dat, o potřebě občana vědět, kdo používá data o jeho osobě a o možnostech vybírat v rámci veřejných zakázek dle uhlíkové stopy firmy.

Během bloku Rapid Fire Presentations se představilo šest projektů přispívajících k naplňování některého z Cílů udržitelného rozvoje: (1) Pilotní projekt „Rodinný asistent“ – vzdálená péče o seniory (Juraj Hošták, Ernest&Young), (2) Komunikační kampaň o vodě (Marek Grabovský, Plzeňský prazdroj), (3) No, Less and Better Plastic (Magdaléna Leimerová, Unilever), (4) edukační projekt www.Pochopim.to (Ondřej Gonzor, vítěz kategorie Mladý leader v Cenách SDGs 2019), (5) paletový pooling (Jakub Hradil, Chep CZ), (6) Rekola bikesharing (Pavlína Louženská, Rekola). Lucie Mádlová z Asociace pro společenskou odpovědnost připomněla, že Ceny SDGs 2019 byly udíleny v květnu 2019 na Ministerstvu zahraničních věcí. Do soutěže se zapojilo 213 projektů. Brožura k Cenám SDGs 2019 je dostupná online. Příští rok se Ceny SDGs budou odehrávat 17. září, jejich součástí bude i osvětová kampaň na téma „Naše planeta“ a nová kategorie „Změna klimatu“.

Posledním bodem konference bylo slavnostní předání diplomů ministra životního prostředí za realizaci Místní Agendy 21, které moderovala Marie Petrová (MŽP). Místní Agenda 21 je komplexní udržitelný rozvoj na lokální úrovni, jedná se o systémový a dlouhodobý způsob řešení všech oblasti udržitelného rozvoje. Zapojené obce nově provádí audity udržitelného rozvoje, které jsou zpracovávány jednou za 3 roky, a na jejich základě obdrží doporučení ke zlepšení. Mezi nejúspěšnější realizátory paří Jihlava, Kopřivnice, Litoměřice, Městská část Praha 14 a také dvě oceněné obce Chrudim a Křižánky. Starosta Obce Křižánky Jan Sedláček představil strategický plán obce, který vznikl ve spolupráci s občany a především velké množství realizovaných projektů (mobilní EKG, rozvoj lokální měny, podpora celoživotního vzdělávání apod.). Starosta města Chrudim František Pilný a koordinátorka MA21 Šárka Trunečková také představili řadu iniciativ, například zavedení chytrých vodoměrů, zpracování analýzy výchovy pro udržitelný rozvoj ve školách nebo akci Chrudim za udržitelný svět.

Závěrem Jan Mareš (MŽP) zdůraznil, že technologie nejsou samospasitelné a ovlivňují naše hodnoty. Je proto třeba neopomíjet lidský aspekt jednání a přistupovat k technologiím s lehkým odstupem a kriticky. I to je součástí naší cesty k udržitelnosti.

Autoři článku: Romana Březovská, Jan Mareš

 

Zdroj: www.cr2030.cz