Nedávno skončená Klimatická konference COP26 v Glasgow poskytla řadu výstupů, informací a podnětů, za aktivní účasti globální business sféry. Řada z nich se bude týkat i české podnikatelské komunity. V následujícím textu proto odkazuje spoluzakladatel a viceprezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD) Peter Kalaš na dříve zaslaný souhrn výstupů z COP26 připravený WRI a shrnuje ze svého pohledu ty nejpodstatnější informace.

Konference v Glasgow na jedné straně potvrdila funkčnost procesu dobrovolných národních závazků (Nationally determined contributions -NDA), přijatého v rámci Pařížské dohody (2015) 197 státy. Téměř 86% z nich předložilo své národní klimatické závazky k dlouhodobé klimatické neutralitě.

První v Paříži dohodnutá pětiletá inventura těchto národních klimatických závazků v rámci COP26 v Glasgow ukázala na druhé straně globální nedostatečnost těchto závazků. Pokračování trendu globálních emisí podle součtu současných národních závazků by vedla k nárůstu planetární teploty o 2,7 oC (vzrůst emisí skleníkových plynů v roce 2030 o 16% ve srovnání s rokem 1910), tedy k výrazně vyšší hodnotě než vědecky doporučená hranice 1,5 oC v roce 2050.

Konference proto vyzvala k přijetí vyšších národních závazků do roku 2023. Dva hlavní emitenti – Čína a India – potvrdily své závazky za horizont roku 2050. Konference proto v reakci vyzvala všechny země k zvýšenému přizpůsobení emisních závazků a jejich akceleraci. Vedle mitigace (zmírňování) dopadů klimatických změn dala Konference velký důraz na adaptaci na tyto klimatické dopady.

Rozhodující pro plnění národních klimatických závazů budou národní Akční plány. ČR prostřednictvím MPO již začala s přípravou aktualizace Národního energetická-klimatického plánu 2030 (NEKP), jehož dokončení se očekává v roce 2023 v rámci společného energeticky-klimatického plánu EU.

Konference COP26 došla k následujícím důležitým konkrétním dohodám, směřujících ke dlouhodobému snížení skleníkových plynů: konec deforestace tropických pralesů do roku 2030 (zachování planetární kapacity pralesů pro absorbci CO2), závazek postupného omezování spalování uhlí do roku 2040 (přijato státy s výjimkou USA, Číny, Indie), výrazná redukce výskytu methanu do 2030, omezení role spalovacích motorů k roku 2040. COP26 poskytl i v této oblasti platformu pro řadu panelových diskuzí – např. na téma elektromobility, vodíku, baterií, gridu a pod.). V našem národním kontextu přibude nová oblast redukce methanu.

Důležitý je výrazný vstup do klimatické agendy ze strany finančního sektoru (rozvojových a komerčních bank, penzijních a dalších fondů, velkých investorů), který se bude zaměřovat na podporu programů a projektů v souladu s principem udržitelnosti včetně klimatické. Vzhledem k vysokému podílu rozvojových zemí na budoucím vzniku skleníkových plynů poukázal COP26 na potřebu plnění závazků finančních příspěvků pro programy a projekty v těchto zemích (100 mld. USD/rok) ze strany rozvinutých zemí.

Významným přínosem COP26 bylo vytvoření řady nových koalicí hlavních klimatických aktérů, buď na geopolitické rovině (USA-Čína, EU-Jížní Afrika), včetně průmyslových a rovněž propojování veřejné, privátní a občanské sféry. WBCSD – jako hlavní aktér mezinárodní podnikatelské komunity se zaměřením na agendu společenské udržitelnosti – uspořádal či se aktivně zúčastnil během COP26 30 webinářů (viz webový odkaz na <a href=”http://www.wbcsd.org”>www.wbcsd.org</a>-wbcsd@cop26). Panelové diskuze za účasti CEOs velkých korporací, vládních zástupců, mezinárodních organizací bylo zaměřeno na dekarbonizační aspekty např. v oblastech energie, dopravy, průmyslových sektorů, měst, zemědělství, potravin a vody, dodávací řetězce a další.

Jedním z hlavních přínosů WBCSD na konferenci COP26 bylo zveřejnění Podnikatelského Manifestu ke klimatické konsolidaci (Business Manifesto to Climate Recovery)- viz <a href=”http://www.wbcsda.org”>www.wbcsda.org</a>- business manifesto. Cílem podkladu je poskytnout podnikatelské sféře praktický návod k implementací konkrétních dekarbonizačních opatření se zaměřením na 12 hlavních prioritních oblastí. Tyto obsahují např. oblasti methanu, uhlí, gridů, dopravy, oběhového hospodářství, stavebnictví, vodíku, odstraňování a ukládání CO2, klimatická řešení v oblasti přírody a využívání půdy. Každá z těchto oblastí je posuzována podle aspektů Redukce-Odstranění-Reportingu o plnění klimatických záměrů.

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) připravuje současně program RETHINK, který je zaměřen na přípravu Manifesto z pohledu naší podnikatelské sféry. Projekt Ssdružuje významné businesové korporace působící v ČR, které ve svých firemních strategiích přijaly záměry, cíle či konkrétní kroky k dlouhodobé dekarbonizaci.