Oživení evropského hospodářství v duchu Zelené dohody požadují zástupci 17 členských států EU. Iniciativa vyzývající k zelenému restartu získala již více jak 180 signatářů, včetně zástupců průmyslu.

S odvoláním na společné prohlášení Evropské rady z 26. března vyzvali na začátku dubna ministři životního prostředí některých členských zemí EU k vytvoření plánů na obnovu hospodářství, a to v souladu s ekologickými aspekty. Signatáři (mezi kterými jsou zástupci Francie, Německa, Rakouska, Itálie, Španělska či Slovenska) poukazují na nezbytnost včasné akce, která se ukázala jako zásadní v boji s pandemií COVID-19, a zdůrazňují, že stejný přístup je nutný uplatnit i při řešení klimatických změn a ztráty biologické rozmanitosti. Vyzývají Komisi, aby obnova hospodářství probíhala v souladu se zelenou dohodou a investičním plánem pro udržitelnou Evropu. Výzva zdůrazňuje, že jasný a silný politický rámec zajistí stabilní investiční prostředí, což je zásadní pro tvorbu nových pracovních míst.

Výzva ministrů životního prostředí dala podnět k vytvoření zelené aliance pro obnovu. Neformální spojenectví zahrnuje kromě europoslanců napříč politickým spektrem, také zástupce průmyslu, podnikatelských sdruže-ní, Evropské odborové konfederace, nevládních organizací či thinktanků. Výzva k zelenému restartu již získala více jak 180 signatářů, kteří se zavazují ke spolupráci a vytváření synergií tak, aby dosáhli potřebných investičních rozhodnutí nezbytných pro takovou obnovu hospodářství, která zohlední potřebu ochrany životního prostředí.

Iniciátor výzvy k zelenému restartu francouzský europoslanec Pascal Canfin (předsedseda výboru ENVI) v souvislosti s potřebou nastartování investic do sektorů, které mají přímý dopad na klima, jako jsou energetika, doprava, stavebnictví či infrastruktura, zdůrazňuje nutnost zacílení financování v souladu se zelenou dohodou. Podle jeho slov by bylo absurdní používat veřejné peníze k podpoře technologií a infrastruktury, která z dlouhodobější perspektivy s ohledem na životní prostředí nemá budoucnost, takže během dvou tří let by bylo zapotřebí investovat znovu.

 

Zdroj: Bulletin Energetika v EU 04_2020