V rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci Komise mj. předkládá návrh na vytvoření Fondu pro spravedlivou transformaci (Just transition fund), který by měl pro příští finanční období (2021 až 2027) obdržet 7,5 miliardy eur z finančních prostředků EU, a to nad rámec toho, co Komise již navrhla pro víceletý finanční rámec. Ozývají se však hlasy, že tento objem prostředků z rozpočtu EU pro daný účel nestačí.

Hlavním cílem fondu je dle návrhu nařízení o jeho zřízení financovat diverzifikaci a modernizaci místní ekonomiky a tím mírnit dopady energetické transformace na zaměstnanost. Tomu by měly napomoci investice do malých a středních podniků, startupů, implementace nových inovativních technologií včetně OZE a energetické účinnosti,

digitalizace a konektivity, cirkulární ekonomiky ale i rekvalifikace zaměstnanců. Prostřednictvím prostředků přidělených z fondu naopak země nesmějí podpořit tabákový průmysl, výstavbu a vyřazování jaderných elektráren nebo činnosti související s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv.

Zdroj: Evropská komise

Fond je formálně zařazen pod rámec politiky soudržnosti. Členské státy budou muset doplnit každé euro poskytnuté z fondu 1,5 až 3 eury z Evropského sociálního fondu plus a Evropského fondu pro regionální rozvoj a dodat další vnitrostátní zdroje. Detailní proceduru pro zahrnutí fondu pod rámec politiky soudržnosti vymezuje návrh změny nařízení o společných ustanoveních, který byl zveřejněn společně s nařízením o fondu.
Tabulka na předchozí straně ukazuje navrhované rozdělení prostředků mezi jednotlivé členské země. Největším příjemcem pomoci by mělo být Polsko, Česká republika je na čtvrtém místě po Německu a Rumunsku. Alokační klíč zohledňuje zejména emisní náročnost průmyslových procesů a zaměstnanost v těchto emisně náročných regionech, dále zaměstnanost v sektoru těžby uhlí a hrubý národní příjem na obyvatele.

Prostředky z fondu je možné přidělit jen pro projekty a aktivity vymezené v nově vytvořených územních plánech spravedlivé transformace. Ty by měly pokrývat regiony, do kterých pak pomoc bude proudit, navazovat na národní klimatickoenergetické plány a jasně vymezit trajektorii transformace dotčených regionů do roku 2030.

Z pohledu Skupiny ČEZ by fond měl být dále navýšen, zároveň by členským státům měla být ponechána větší volnost ve spolufinancování z jiných fondů politiky soudržnosti. Pro snížení administrativní zátěže by pro podporu měl stačit popis aktivity v daném programu, ne nutnost vypracovat územní plán zaměřený na lokality úzce spjaté s využíváním uhlí. Pravidla fondu by také měla víc zohlednit skutečnost, že hlavním zaměstnavatelem v dotčených oblastech jsou dnes velké podniky. Ty mají značně ztížen přístup k financování z fondu, i když reálně budou řešit dopady transformace v jednotlivých regionech ČR.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU