Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) uspořádala 24. června 2015 od 9 do 12 hodin svou valnou hromadu v zasedací místnosti společnosti KPMG v Praze. Valná hromada měla dvě části: první od 9 do 10 hodin se zúčastnili jen řádní členové Czech BCSD, druhé navíc členové pracovních skupin a hosté.
V první části Valné hromady zrekapituloval prezident Czech BCSD Pavel Kafka činnost rady od minulé Valné hromady. Ivo Gajdoš podal zprávu o hospodaření v roce 2014 a zprávu revizora Czech BCSD, představil také rozpočet na rok 2015 a zrekapituloval návrh úpravy Stanov dle nového Občanského zákoníku (NOZ), který byl následně schválen. Petr J. Kalaš nastínil plán aktivit Czech BCSD v roce 2015.
Druhá část Valné hromady probíhala ve zcela zaplněném sále se zhruba čtyřmi desítkami účastníků. Na jejím začátku podal Pavel Kafka členům 12 pracovních skupin Czech BCSD a hostům krátkou informaci o první části Valné hromady a projektu VIZE 2050 ČESKÉ REPUBLIKY, který ve formě brožury předložilo Prezidium Czech BCSD premiérovi a Radě vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR), jejímž členem Czech BCSD je. Projekt vychází z Vize 2050 Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) a je také volně inspirován obdobnými projekty v Polsku a Maďarsku, které běží již tři roky.
Projekt detailněji představil Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Podrobně komentoval šest jeho pilířů: společenský kapitál, lidské zdroje, veřejná správa, přírodní zdroje a rozvoj území, energetika a klima, mobilita a infrastruktura. Vytištěnou brožuru doplnil prezentací s názvem „Vize, výzvy a nastupující trendy“, ve které upozornil také na rizika z výroční zprávy WEF (World Economic Forum) – Global risks report 2015.
Z mnoha podnětů zmiňme jen tři: geoinženýring a biotechnologie včetně geneticky upravených potravin jsou podle M. Havránka vyháněním čerta ďáblem, ale neobejdeme se bez nich, zvláště když globálnímu oteplování již nedokážeme zcela zabránit. V energetické oblasti je potřeba mimo jiné vyřešit problémy současné organické energetiky se substitucí paliv za potraviny a rovněž nedopustit tzv. lock-in, kdy by se energetická politika ČR na několik desítek let zcela odtrhla od světových trendů v kogeneraci, produkování a skladování energie v domácnostech apod. Důležité bude rovněž udržení sociálního smíru, protože změny povedou k menší potřebě pracovních sil a tedy i většímu počtu nezaměstnaných.
Vystoupení doplnil Jiří Vrubel ze společnosti Ekotoxa. Jeho hlavní podnět zněl: jak uchopíme rozpracování vize do jednotlivých sektorů podnikání i teritoriálně?
Podle Pavla Kafky jde v případě VIZE 2050 o vyvážený materiál, který nemá lobbistický charakter: „světový byznys si uvědomil, že nemůže být úspěšný v neúspěšných společnostech“. Ochotu jednat o něm projevil podle Kafky přes svůj původní odmítavý postoj po následném pročtení i představitel odborových svazů Josef Středula. „Tato země byla zatím bez vize, i když má již 134 resortních strategií, které ale nemají jednotný rámec, nepoužívají stejný slovník a dokonce si částečně protiřečí. Neustálou analýzou jsme se propracovali k paralýze“, uvedl P. Kafka důvody, proč Czech BCSD přikročila k vlastnímu projektu.
Podle Petra J. Kalaše ČR zaostává ve využívání příležitostí: „v poslední dekádě klesla přidaná hodnota našeho vývozu, v jejím poměru k HDP jsme v Evropě čtvrtí od konce“.
Zástupce Czech BCSD ve RVUR Jan Žůrek připomněl, že RVUR byla obnovena v září 2014 premiérem ČR. Jejím cílem je strategické řízení a koordinace státních aparátů a jejími členy jsou představitelé ministerstev, regionálních a univerzitních institucí, oborových svazů i ekologických organizací. RVUR dosud zřídila osm výborů, které spolupracují na státní Vizi 2030 a formulují pozici ČR na nadcházejícím klimatickém kongresu v Paříži. Na jednání RVUR je vždy přítomen ministr životního prostředí a obvykle i premiér, nejbližší schůzka se uskuteční v říjnu. J. Žůrek kritizoval malý zájem RVUR o problematiku hodnocení GRI. Podle P. Kalaše jde v případě RVUR o funkční mechanismus: premiér na návrh jeho skupiny například pozdržel určité řešení, dokud se nevyjasní sporné body.
O zřejmě největší překvapení Valné hromady – alespoň pro některé její účastníky – se postaral Ivo Hlaváč, vedoucí oddělení public affairs společnosti ČEZ. Ohlásil změnu strategie ČEZu k dekarbonizaci, tedy postupnému odklonu od uhelných zdrojů, spojenému s podporou obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 má ČR zajistit celkem nejméně 10 TWh ročně z obnovitelných zdrojů a je potřeba najít cestu, jak. Tato cesta nebude podle Hlaváče levná, na trhu i v bankách ovšem volné prostředky k dispozici jsou. ČEZ hodlá v tomto směru také investovat v zahraničí, ovšem po předchozí čtyřnásobné negativní zkušenosti jen v okolních zemích s předvídatelností a vymahatelností práva, konkrétně zejména v Německu a částečně v Polsku.
Podle Hlaváče dosud „uhelná Visegrádská čtyřka“ tyto snahy spíše brzdila. Na Klimatickém summitu v Paříži, jehož se Hlaváč spolu s Danielem Benešem za ČEZ zúčastnil, bylo vidět velké úsilí francouzské vlády, aby byla energetická dohoda uzavřena, a otupení zejména polských agresivních útoků na uhlíkový trh. ČR má podle představ některých západních diplomatů vytvářet určitou protiváhu polského přístupu.
Petr J. Kalaš připomněl, že na pařížský summit byl GŘ ČEZ D. Beneš vybrán jako jediný zástupce komerčních energetik a překvapil svým prohlášením, že přistupuje k dekarbonizaci. Kalaš rovněž referoval o konferenci zástupců byznysu v Montreux: na té vznikla nová pracovní skupina, která chce posunout daňovou zátěž od pracovní síly ke zdrojům a zvýšit tak efektivitu. Pracovní skupiny se věnují mj. nulovému uhlíkovému profilu ve městech, inteligentnímu životnímu stylu, vodohospodářství, mobilitě, energeticky efektivním budovám, klimatickým změnám a energetice. P. J. Kalaš navrhl pozvání představitelů šesti měst, které dnes ve světě sledují tzv. nulový uhlíkový profil, do Prahy.
Miroslav Hájek za pracovní skupinu 10 kritizoval současnou podobu zavádění nefinančního reportingu, která se má týkat jen zhruba tří desítek firem, zejména bank a pojišťoven, a nezahrnuje postup dle metodiky GRI. Czech BCSD usiluje o zavedení této metodiky a rozšíření seznamu firem o státní podniky. Zavádění reportingu má začít již na podzim, ministerstvo financí jej začlení do zákona o účetnictví. Vláda podle Hájka nezdůvodnila, k čemu tato podoba reportingu bude.
Po prohlášení ČEZu, které bylo pro Hájka příjemným překvapením, podle něj zřejmě začnou s Czech BCSD a její pracovní skupinou 10 spolupracovat i Lesy ČR. Pracovní skupina se zabývala v roce 2014 především přípravou projektu na zavedení reportingu udržitelného rozvoje podle metodiky GRI u Skupiny ČEZ a v roce 2015 realizací tohoto projektu.
Zdeněk Bílek informoval o změně koncepce stavebního veletrhu IBF, který proběhne na brněnském výstavišti BVV od 20. do 23. dubna 2016, na festival udržitelnosti (naváže na loňskou konferenci Udržitelná výstavba) ve spolupráci s Czech BCSD. Ta má zajistit odbornou část akce: zahajovací konferenci, workshopy, přednášky a případně poradenské centrum. S touto změnou souvisí i projekt Smart cities, podporovaný současným brněnským primátorem. Dalším plodem spolupráce s BVV má být Energeticky efektivní dům Brno: tento objekt by měl být umístěn na okrajové parcele areálu Centra vzorových montovaných domů Eden 3000 na brněnském výstavišti. Cílem projektu by mělo být definování technických parametrů pro energeticky aktivní domy, které by měly být použity v české legislativě a také jako požadavky pro splnění standardu pro dotační program Nová zelená úsporám 2016+. Vlastníkem a nositelem projektu bude Centrum udržitelné výstavby, na projektu se ale kromě Czech BCSD bude podílet i brněnské Vysoké učení technické (VUT), Město Brno i další firmy a instituce. Po dobu minimálně jednoho roku bude dům obývat rodina vybraná z řad veřejnosti.
Hostem Valné hromady byl Michal Broža, ředitel kanceláře OSN v ČR. Připomněl, že s CSBCD spolupracují již od počátku její činnosti, toto propojení je podle něj logické a žádoucí. Velký přínos spatřuje i v tom, že práce CSBCD se účastní také vědci a zástupci univerzit (jeho slova následně potvrdila informace představitelky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem o seminářích o Vizi 2050 pro studenty). Zmínil několik významných letošních akcí: Global Sustainable development report 2015, Global Compact +15, COP21, Post-2015 Summit (SGDs), Sustainable energy 4all (poslední zmíněný projekt má dopomoci k elektřině 1,5 miliardě lidí, kteří ji dosud nemají). OSN letos oslavuje 70. výročí svého založení, podle Broži se ale místo oslavování minulých úspěchů soustředí na současné úkoly.
Pavel Kafka na závěr Valné hromady řekl: „Neděláme nic, co by ubíralo na konkurenceschopnosti našim firmám“. Uvedl také postřeh, že ženy v managementu mají daleko větší tendenci k prosazování udržitelného rozvoje než muži. Varoval ovšem, že za poslední rok nenarostla členská základna Czech BCSD, což je podle něj potřeba změnit. Navrhl, aby další valná hromada proběhla v příštím roce při festivalu udržitelnosti v Brně, aby se efektivněji využil vzácný čas účastníků. V říjnu proběhne v Mnichově festival o elektromobilně. ČEZ ústy Ivo Hlaváče přislíbil v kuloárech financování autobusu pro danou pracovní skupinu Czech BCSD, která by takto uskutečnila své pracovní výjezdní zasedání a využila při něm i samotného přesunu na akci.
O Czech BCSD
Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) je členem Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD), která sdružuje kolem 200 lídrů světového businessu – www.wbcsd.org. Czech BCSD je sdružením hospodářských subjektů a osob prosazujících zásady udržitelného rozvoje, zejména v podnikatelské sféře, na území celé České republiky. Czech BCSD podporuje globální i národní cíle udržitelného rozvoje. Czech BCSD sdílí a prosazuje vlastní vizi udržitelného rozvoje v časovém horizontu do roku 2050. Aktuální témata a střednědobé priority s provázáním na Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR zakotvila Czech BCSD ve svém Akčním programu 2020. CBCD je síťovou platformou spolupracující ve všech tématech udržitelnosti s podnikatelskou sférou, profesními svazy a komorami, nevládními organizacemi, veřejnou správou a zainteresovanou občanskou veřejností. Czech BCSD je aktivním členem rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR).
TZ připravil: Miroslav Dočkal
mailto:mirekdockal@volny.cz
Kontakt: Ivo Gajdoš, výkonný ředitel Czech BCSD
gajdos@cbcsd.cz
M: 602 44 66 99
Podklady jednotlivých pracovních skupin ze setkání naleznete zde
[gmedia id=27]