V září uspořádala OSN globální shromáždění zaměřené na energetiku pod záštitou Valného shromáždění – jednalo se o první akci tohoto druhu od konference o nových a obnovitelných zdrojích energie, která se konala v roce 1981 v keňském Nairobi. Náplň konference a její výsledky jsou námětem dnešního článku.

Jaký byl mandát setkání a kdo jej vedl?

Dialog byl svolán prostřednictvím rezoluce Valného shromáždění OSN č. 74/225, která k jeho vytvoření vyzvala přímo generálního tajemníka organizace. Cílem bylo podpořit implementaci energetických cílů Agendy pro udržitelný rozvoj v horizontu roku 2030 v rámci implementace iniciativy s názvem Dekáda OSN pro udržitelnou energetiku pro všechny v horizontu 2014 – 2024. Generálním tajemníkem dialogu byl ustaven náměstek generálního tajemníka OSN a vedoucí Oddělení OSN pro ekonomické a sociální věci Liu Ženmin, jeho zástupci se stali administrátor Rozvojového programu OSN Achim Steiner a vyslankyně zodpovědná za program Udržitelná energetika pro všechny Damilola Ogunbiyiová.

Jaké byly cíle tohoto dialogu?

Zastřešujícím cílem dialogu byla implementace energetických cílů Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Konkrétně pak zvýšení ambicí a urychlení kroků směřujících k dosažení Cílů udržitelného rozvoje číslo 7 (Sustainable Development Goals resp. SDG7) urychlením inovací, investic, dobrovolných závazků a partnerství zúčastněných stran a rovněž urychlení implementace Pařížské klimatické dohody. Dílčími cíli byla například podpora zotavení světové ekonomiky z pandemie Covid-19 prostřednictvím udržitelných, dekarbonizovaných energetických řešení nebo využití energetických opatření pro rozvoj dalších cílů udržitelného rozvoje.

Jaká konkrétní témata se na konferenci řešila?

Konference byla strukturována do pěti tematických okruhů, z čehož tři byly přímo zaměřeny na energetiku a dva byly průřezové. Prvním okruhem byl přístup k energetice. Rozprava se vedla o tom, jak zajistit všem obyvatelům planety přístup k ekologické elektrické energii a dalším energetickým službám. Druhým okruhem byla energetická transformace. Námětem byly strategie dekarbonizace energetického sektoru, jež by měly napomoci urychlené aplikaci obnovitelné energie a energetické účinnosti. Třetím tématem rozhovorů byla maximalizace pozitivních dopadů inkluzivní energetické transformace na dosažení cílů SDG, včetně genderové vyváženosti, vytváření pracovních míst či posílení postavení mladých lidí. Průřezovými tématy pak byly inovace, technologie a využití dat a v neposlední řadě financování a investice

Jaké závazky byly na jednání přijaty?

Nejviditelnějším výsledkem podobných globálních jednání bývají i dost konkrétní závazky a tato konference pochopitelně nebyla výjimkou – otázkou pak bývá jejich implementace resp. vymahatelnost. V první řadě bylo vládami a soukromými společnostmi přislíbeno přes 400 miliard dolarů v podobě investic do projektů směřujících ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energetiky a účinnějšího přístupu k čisté energetice, tak aby se zlepšila situace 800 milionů lidí, žijících v energetické chudobě, a současně se udržela trajektorie, směřující k bezemisní energetice v roce 2050.
Přes 35 zemí představilo nové závazky, týkající se energetiky, a vznikla řada nových iniciativ zaměřených tímto směrem. Spolu s těmito jednotlivými závazky byly rovněž položeny základy globálního plánu na zastřešení zmíněných cílů, jenž má být představen v rámci oficiálního výstupu z konference. Jeho ambicí bude vést světové vlády k odstranění nerovnosti v přístupu k energiím do roku 2030 a k urychlení energetické transformace ztrojnásobením investic do čisté energetiky a energetické účinnosti ve stejném horizontu. Země OECD by pak ke stejnému datu měly úplně opustit využívání uhlí, zatímco ostatní státy by tak měly učinit do roku 2040.

Během dialogu bylo uzavřeno více než 150 tzv. energetických kompaktů ať již ze strany států, regionů, firem či organizací. Národní vlády představily závazky zajišťující zlepšený přístup ke spolehlivým zdrojům elektrické energie pro více než 166 milionů lidí, soukromé společnosti je doplnily závazky pro více než 200 milionů obyvatel. V případě posílení kapacit obnovitelných zdrojů byl poměr závazků 698 GW ze strany vlád proti 823 GW ze strany soukromých společností. Průmyslové asociace a mezinárodní partnerství se pak zavázaly ke zvýšení těchto kapacit o dalších 3500 GW, vše do roku 2030. Otázkou samozřejmě zůstává, do jaké míry se ambiciózní plány podaří převést do reálné roviny.

Zdroj: www.cez.cz